Devíza x defíza
Podstatné jméno devíza znamená motto, heslo či nějakou zásadu či mravní hodnotu.
Je možné používat obě varianty?
Slovo devíza ve smyslu motta nebo zásady se píše s „V’’ a většinou s dlouhým měkkým „Í’’ tedy devíza. Písmeno „F“ se ve slově nevyskytuje. Přípustný je ovšem pravopis s „S“ a krátkým měkkým „I“, tedy devisa. Výjimečně se setkáte i s podobou se „Z“ a měkkým krátkým „I“ ve stejném významu, ovšem primární význam slova deviza je zcela odlišný a používá se finančnictví (viz níže).
Etymologie a význam slova
Podstatné jméno devíza pochází z francouzského devise, původně „oddělené pole erbu“, pak „heslo (ve znaku)“ od deviser „dělit, sdělovat, přikazovat“ z latinského dēvisāre a dīvidere tedy ‘dělit’.
Devíza se nejčastěji vztahuje k nějakému (obvykle životnímu) mottu, heslu či zásadě, kterou osoba či skupina osob vyznává. Často je k vidění například na rodových erbech. Používá se také v hudebních vědách, kde označuje krátký předzpěv hlavního tématu na počátku klasické árie ze 17. a 18. stol.
Synonyma a podobné termíny s odlišným významem
Místo termínu devíza můžete použít některé ze synonym: motto, heslo, zásada či hodnota.
Pozor na rozdíl mezi slovy devíza (dlouhé í) a deviza (krátké i)! Deviza lze použít i ve smyslu motta či zásady, stejně jako devíza, nicméně není to příliš časté.
Termín deviza je totiž většinou používán v oblasti finančnictví. Jedná se o platební dokument, jakousi bezhotovostní formu pohledávky na cizí měnu.
Kromě obecného termínu deviza můžete v tomto smyslu použít i konkrétnější označení, tedy dluhopis, směnka, šek, splatný kupón akcie či cenný papír k umoření, vždy v cizí měně. Hotovostním protějškem devizy je pak valuta, která představuje hotovost v zahraniční měně.
Vzpomeňme na dobu komunismu a spojení devizový příslib, který byl nutnou podmínkou k odjezdu do zahraničí, respektive do nesocialistických zemí. Jednalo se o písemné povolení čerpat devizové prostředky zahraničních měn.
Skloňování podstatného jména
Dělení: de-ví-za
Podstatné jméno devíza je rodu ženského a jeho deklinace probíhá dle vzoru „žena“.
| jednotné číslo | množné číslo | |
| 1. pád | devíza | devízy |
| 2. pád | devízy | devíz |
| 3. pád | devíze | devízám |
| 4. pád | devízu | devízy |
| 5. pád | devízo | devízy |
| 6. pád | devíze | devízách |
| 7. pád | devízou | devízami |
Příklady použití ve větě:
Na stuze pod erbem si můžete povšimnout devízy, tedy motta, rodu.
Jeho hlavní devízou je pravdomluvnost a čestnost.
Oba se v zásadě řídíme svými životními devízami.
Ve svých hlavních devízách se absolutně neshodneme.