Václav Hájek z Libočan

O autorovi

Václav Hájek se narodil v 15. století do rodiny z Libočan poblíž Žatce, která patřila mezi drobnější českou šlechtu. Václav nejprve působil jako utrakvistický farář (utrakvisté či kališníci byli křesťané, jejichž učení vzešlo z české reformace – husitství; pozn. redakce), po roce 1521 přestoupil na čistě katolickou víru. Od roku 1526 působil jako farář v Rožmitále, v letech 1527–1534 se stal karlštejnským děkanem a zároveň působil jako farář na Tetíně, následně se stal proboštem ve Staré Boleslavi.

Během celé své kariéry coby duchovní usiloval o získání různých církevních výhod, jež s sebou v prvé řadě nesly určité zisky. To se samozřejmě nelíbilo vrchnosti ani církvi a jeho hamižnost mu zanedlouho začala být vyčítána.

Proslulost si Hájek získal sepsáním rozsáhlé Kroniky české. Ačkoliv dílo vzniklo v období vrcholného humanismu, je pojato jako kronikářská díla z období pozdního středověku. Kronika zachycuje bájný příchod prvních Čechů (podle autora rok 644) a končí nástupem prvního Habsburka (1526).

K sepsání kroniky Hájek využíval materiály obsažené v archivech šlechticů, starší kroniky i jiné prameny domácího či cizího původu. Zpracovává v ní místní pověsti a vyprávění, ale hlavně pracuje s vlastní fantazií a domýšlí si data včetně událostí tam, kde informace neuměl dohledat, nebo si je správně vyložit. To samozřejmě vadilo některým tehdejším historikům a dílo si tak vysloužilo docela drsnou kritiku například od Gelasia Dobnera či Františka Palackého. Nicméně čtenáři byli nadšeni Hájkovým nepopiratelným vypravěčským nadáním a Kronika česká se i přes svou nevěrohodnost stala jedním z nejoblíbenějších spisů o českých dějinách. Čerpali z ní nejen významní humanisté (Dubravius), ale také autoři spadající až do konce 19. století.

I přes úspěch, který kronika autorovi přinesla, zůstával Hájek bez příjmů, obtěžkán silným zadlužením. Poslední roky svého života strávil v ústraní pražského kláštera dominikánek. Zemřel v březnu roku 1553.

Díla

Ostatní

• Kronika česká
• O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším Městě pražském a na hradě svatého Václava i na Hradčanech
• Život Adamův aneb jinak od starodávna Solfernus, kniha velmi kratochvilná a utěšená

Zdroje

• Kolektiv autorů. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-179-5.
• HRABÁK, J., JEŘÁBEK, D., TICHÁ, Z. Průvodce po dějinách české literatury. Praha: Panorama, 1984.
• LEHÁR, J., STICH, A. JANÁČKOVÁ, J., HOLÝ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-963-8.
• Wikipedia
• Autor portrétu: Josef Rupert Maria Přecechtěl (1821 - 1897). Lithography probably by Roland Weibezahl (1817-1871), signed on sheet 2 of the same series, bottom left. – Čechoslovanští výtečníkové, page 1, digitized by National Library in Prague