PRAVIDLA – PŘEDMĚT
Předmět je další z větných členů, který je potřeba znát. Jedná se o rozvíjející větný člen (rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek).
Co je předmět?
Předmět (latinsky objekt) je řazen mezi rozvíjející větné členy (společně s přívlastkem, příslovečným určením a doplňkem). To znamená, že blíže rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek.
Předmět zpravidla vyjadřuje:
- osobu, zvíře nebo věc, které děj zasahuje (někomu se něco děje); např. Podej mi tužku.)
- osobu, zvíře nebo věc, kterých se sdělení týká; např. podobný sestře
Jak předmět poznáme?
Předmět vždy poznáme bezpečně tak, že se správně zeptáme. Na předmět se vždy ptáme všemi pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu (v 1. pádě se vždy vyskytuje pouze podmět).
Podej mi tužku.
- Otázka: Podej komu?, čemu? (3. pád)
- Odpověď: mi
Podej mi tužku.
- Otázka: Podej mi koho? Co? (4. pád)
- Odpověď: tužku
Předmět není vázán na jeden konkrétní slovní druh, takže není možné tento větný člen automaticky určit, aniž bychom se zeptali pádovou otázkou.
Předmět může být vyjádřen následujícími slovními druhy:
- podstatným jménem (hodit oštěpem, podělit se o koláč, poděkovat sousedovi),
- zájmenem (vrať mi to, dej to na místo, poslouchej nás),
- infinitivem (naučili se hospodařit, uměl už mluvit).
Předmět je nejčastěji závislý
a) Na slovese; např.: číst časopis, dostal dárek, hodila kost psovi.
b) Na přídavném jméně; např.: podobný sestře, věnovaný Pavlovi.
Předmět holý, rozvitý, několikanásobný
Podle toho, jak a zda vůbec je předmět rozvitý, rozlišujeme předmět: holý, rozvitý a několikanásobný.
Předmět holý
Předmět není dále rozvit dalším větným členem.
číst knihu, darovat bonboniéru, snít o domě
Předmět rozvitý
Předmět je dále rozvit dalším větným členem (nejčastěji přívlastkem).
číst novou knihu, darovat velkou bonboniéru, snít o vesnickém domě
Předmět několikanásobný
Předmět je dále rozvit několika větnými členy, které jsou významově příbuzné a souvisejí.
dáme dar Pavlovi a Petrovi, dostal knihu a klíčenku
Slovesa předmětová a bezpředmětová
Na základě toho, zda si sloveso žádá doplnění předmětem (proto aby bylo kompletní a dávalo smysl) či ne, můžeme rozdělit slovesa na předmětová a bezpředmětová.
Sloves předmětová |
Slovesa bezpředmětová |
jsou doplňována předmětem | nejsou doplňována předmětem |
např.: číst (koho?, co? / komu?, čemu?), darovat (koho?, co? / komu?, čemu?), povědět (koho?, co? / komu?, čemu? / o kom?, o čem? | např.: slzet, pršet, spát, letět, běžet (tato slovesa jsou doplňována hlavně příslovečným určením) |