Ortodoxie × ortodoxye

Slovem ortodoxie rozumíme nezlomné a pevné držení se určitého myšlenkového směru, potažmo učení nebo přesvědčení. ortodoxií se ovšem nejčastěji setkáme v oblasti víry, kde představuje tradiční přístup k původním hodnotám daného náboženství a trvání na nich. Ortodoxní člověk je tedy bez výhrad oddaný určitému myšlenkovému směru či vyznání.

Pravopis a etymologie

Původ slova ortodoxie (ortodoxní) nalezneme v řečtině, a to konkrétně v pozdnělatinském orthodoxus neboli pravověrný.

Ve středolatinském významu též pravoslavný. Ortodoxní je složeninou předpony ortho- (přímo, pravo-), která pochází z řeckého orthós s významem přímý, jistý, pravý a zdárný, a dóksa, tedy zdání, mínění či sláva. Jelikož jde o slovo přímo přejaté, spisovná varianta je vždy ORTODOXIE.

Skloňování

Ortodoxie je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. ortodoxie ortodoxie
2. ortodoxie ortodoxií
3. ortodoxii ortodoxiím
4. ortodoxii ortodoxie
5. ortodoxie ortodoxie
6. ortodoxii ortodoxiích
7. ortodoxií ortodoxiemi

Synonyma

Synonymum pro slovo ortodoxie je pravověrnost. Do jisté míry by se za synonyma dala považovat také slova konzervativnost a tradicionalismus.

Příkladové věty

Pokud spolu mají náboženské směry vycházet, bude zapotřebí najít střední cestu mezi ortodoxií a reformismem.

S pravoslavnou neboli ortodoxní církví se můžeme setkat především v Rusku.

Myslím si, že náboženská ortodoxie často hraničí až s nezdravým fanatismem.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému