Základní × záklatní

Slovo základní označuje něco, co tvoří základ, tedy něco, co je hlavní, nejdůležitější, z čeho se následně vychází. Například ústava zaručuje základní lidská práva. Slovo lze použít i přeneseně, obvykle v rámci stavebních záležitostí (základy stavby, základní či základové zdi).

Pravopis a etymologie

Základní (a další slova vycházející ze slovesa klást – základ, náklad, důkladný, skladník, …) je odvozeno od slovesa klást, jehož původ v různých obměnách dokládají všechny slovanské jazyky – polština kłaść, ruština klasť, srbština a chorvatština klȁsti, staroslověnské klasti.

Jelikož sloveso klást při časování mění svou souhlásku „s“ na „d“ (klást → kladu, kladeš, klade, …), projevila se tato změna ve všech slovech vycházejících z infinitivu klást. Proto i přídavné jméno základní napíšeme s „d“.

Skloňování

Základní je přídavné jméno, které se skloňuje podle měkkého vzoru jarní.

VZOR JARNÍ (měkký)
Jednotné číslo
Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. základní základní základní základní
2. základního základního základní základního
3. základnímu základnímu základní základnímu
4. základního základní základní základní
5. základní základní základní základní
6. základním základním základní základním
7. základním základním základní základním
VZOR JARNÍ (měkký)
Množné číslo
Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. základní základní základní základní
2. základních základních základních základních
3. základním základním základním základním
4. základní základní základní základní
5. základní základní základní základní
6. základních základních základních základních
7. základními základními základními základními

Příkladové věty

Pokud bychom chtěli studovat informatiku, bylo by dobré mít základní představu také o matematice.

Jeho základní povahová vlastnost je nesobeckost.

Včera byl slavnostně položen základní kámen pro stavbu nové radnice.

Na základní škole jsem byl pěkný šprt a na vysvědčení jsem pravidelně míval samé jedničky.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému