Beznaděj × beznadej
Slovo beznaděj obvykle vystihuje stav mysli nebo rozpoložení jedince, který ztratil víru v pozitivní vývoj situace. Jde tedy o složené slovo vycházející z podstatného jména „naděje“ a předpony bez-, která značí jeho absenci.
Pravopis a etymologie
Správná forma zápisu slova je vždy BEZNADĚJ, jelikož čeština používá v takovém případě písmeno „ě“ jako signál pro změkčení výslovnosti po souhláskách d, t, n. Naopak spojení písmen ďe, ťe, ňe se v češtině nevyskytuje.
Beznaděj souvisí se slovem naděje, jak již bylo zmíněno výše, které je odvozeno ze slovesa dít se. Původ dít se nalezneme ve staročeské podobě dieti sě od dieti (v 1. osobě přítomného času – děju). Dít se má všeslovanský původ a nachází se například také v polštině dziać się (dít se), v ruštině deť (strčit, založit) či déťsja (podít se), v chorvatštině djȅti (klást).
Skloňování
Beznaděj je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru píseň.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | beznaděj | beznaděje |
2. | beznaděje | beznadějí |
3. | beznaději | beznadějím |
4. | beznaděj | beznaděje |
5. | beznaději | beznaděje |
6. | beznaději | beznadějích |
7. | beznadějí | beznadějemi |
Synonyma
Synonyma pro slovo beznaděj jsou: zoufalství, zoufalost, marnost.
Příkladové věty
„Tak to vypadá, že se záchrany nakonec nedočkáme. Začínám se cítit trochu beznadějně.“
Beznaděj se vojákům v přední linii přímo zrcadlila v očích, když se nad horizontem objevil záblesk.
„Nepropadejme chmurám, přátelé! Strach a beznaděj nejsou na místě, vždyť se vše může ještě v dobré obrátit!“
Ať se snažil sebevíc, neviděl ve své budoucnosti nic jiného než zmar, smutek a beznaděj.