Koníčky × koníčci
Koníček je slovo, které se obvykle používá ve významu záliby nebo volnočasové náplně. Jde tedy o úplné homonymum ke dvojnásobné zdrobnělině slova kůň. Ve smyslu záliby můžeme použít jak životné, tak neživotné koncovky, v případě zdrobněliny pro označení zvířete používáme pouze ty životné.
Pravopis a etymologie
Slovo koníček, jakožto označení záliby, jsme přejali z německého Steckenpferd, doslova dřevěná koňská hlava na tyči. Slovo Steckenpferd se na oplátku původně inspirovalo angličtinou – Hobby-horse, odtud dnes běžně užívané synonymum hobby.
V angličtině šlo o označení koňských (případně jezdeckých) převleků v průvodech a také o dětskou hračku, a to houpacího koně. K přenesení významu na zálibu došlo proto, že zápal někoho, kdo se naplno věnuje své zálibě, je podobně intenzivní, jako nadšení dítěte z houpání na dřevěném koni.
Skloňování
Koníček je podstatné jméno rodu mužského životného (koníček zvíře, vzor pán) i neživotného (koníček záliba, vzor hrad), které skloňujeme podle vzorů pán a hrad.
Koníček – r. muž. živ., vzor pán
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | koníček | koníčci/koníčkové/koníčky |
| 2. | koníčka | koníčků |
| 3. | koníčku/koníčkovi | koníčkům |
| 4. | koníčka | koníčky |
| 5. | koníčku | koníčci/koníčkové/koníčky |
| 6. | koníčku/koníčkovi | koníčcích |
| 7. | koníčkem | koníčky |
Koníček – r. muž. neživ., vzor hrad
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | koníček | koníčci/koníčkové/koníčky |
| 2. | koníčka/koníčku | koníčků |
| 3. | koníčkovi/koníčku | koníčkům |
| 4. | koníčka/koníček | koníčky |
| 5. | koníčku | koníčci/koníčkové/koníčky |
| 6. | koníčkovi/koníčku | koníčkách/koníčcích |
| 7. | koníčkem | koníčky |
Synonyma
Synonyma pro slovo koníček v přeneseném významu jsou: záliba, libůstka, hobby.
Synonyma pro slovo koníček v případě zvířete: koník, malý kůň.
Příkladové věty
Lucie s nadšením pozorovala, jak se na louce pasou koníčci.
„Tak nám o sobě něco prozraďte, například jaké máte koníčky,“ ptal se personální s úsměvem, zatímco si na papír zapisoval poznámky.
„Opravdu musíš zapalovat dělbuchy? Nechceš si najít raději nějaké smysluplnější koníčky, Kryštofe?“ ptala se máma unaveně, když se vrátila z třídních schůzek.