Penalizace × penalyzace

Slovo penalizace nebo také vyměření peněžního trestu se ujalo natolik, že jeho přenesený význam užíváme napříč různými odvětvími. Penalizaci najdeme v hojném zastoupení nejen ve sportu, ale uplatnění našla také v oboru copywritingu. A to konkrétně v optimalizaci textů pro vyhledávače za použití podvodných technik, jako jsou například cloaking, skrytý obsah, keyword stuffing a spousta dalších.

Pravopis a etymologie

Slovo penalizace je odvozeno od slova penále. Penále znamená peněžitou (ale i majetkovou) pokutu, která je sjednaná smluvně a hrozí při nedodržení uzavřené smlouvy. Penále pochází z francouzského pénal (rod ženský pak pénale) ve významu trestní.

Do francouzštiny bylo slovo přejato z latinského poenālis odvozeného od poena, což znamená pokuta nebo trest.

Penalizace patří mezi dublety, můžeme ji tedy psát dvojím způsobem, a to penalizace i penalisace (penalizovat, penalisovat). Nikoliv ovšem penalyzace s tvrdým „y“píšeme vždy s měkkým!

Skloňování

Penalizace je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. penalizace penalizace
2. penalizace penalizací
3. penalizaci penalizacím
4. penalizaci penalizace
5. penalizace penalizace
6. penalizaci penalizacích
7. penalizací penalizacemi

Synonyma

Synonyma pro slovo penalizace je pokutování.

Příkladové věty

„Dejte si pozor,“ řekl nám právník před podpisem, „za nedodržení smluvních podmínek můžete být penalizováni. A to docela tučně!“

Jsou-li penalizovány vaše webové stránky, většinou vás o tom Google upozorní.

René měl dobře našlápnuto a do finálového kola se probojovával na šestém místě. Kvůli penalizaci však v konečném pořadí spadl o tři příčky.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému