Pěst × pěsť

Pěst, nebo pěsť? Který způsob psaní je správný? Správné jsou oba, záleží na významu slova. Článek níže vám danou problematiku ozřejmí rychle a jednoduše. Tak neváhejte a začtěte se.

Pravopis a etymologie

Původ slova pěst je nejasný, avšak faktem zůstává, že jej můžeme najít napříč všeslovanskými jazyky, například: pięść (polsky), pjasť (rusky), pêstь (srbština/chorvatština), pęstь (staroslověnsky). Slovo pěst je taktéž možné spojit s latinou pūgnus a s řeckým pygm (pěst).

Pozor!

Výše uvedený příklad se týká prstů na ruce sevřených v pěst. Správný je ovšem i druhý způsob psaní, a to pěsť. Pěsť je rozkazovací způsob slovesa pěstit (pěstovat). Záleží tedy na významu slova.

Skloňování

Pěst je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru kost.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. pěst pěsti
2. pěsti pěstí
3. pěsti pěstem, pěstím
4. pěst pěsti
5. pěsti pěsti
6. pěsti pěstech, pěstích
7. pěstí pěstmi

Příkladové věty

Dostal jsem pěstí přímo do brady a šel jsem k zemi jak podťatý strom.

Udeřila jsem pěstí do stolu a z plných plic zařvala: „Ticho!“

Sevřela jsem pevně v pěsti svou kuličku pro štěstí a vkročila jsem na jeviště.

„Z které ruky?“ zeptala jsem se Kristýnky, zatímco jsem za zády držela ruce v pěst a v pravé schovávala malé překvápko.

„Držím pěsti! Tfuj, tfuj, tfuj,“ poplivala mě mamka symbolicky v den mých státnic a sevřela mě v pevném objetí.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému