Pěst × pěsť
Pěst, nebo pěsť? Který způsob psaní je správný? Správné jsou oba, záleží na významu slova. Článek níže vám danou problematiku ozřejmí rychle a jednoduše. Tak neváhejte a začtěte se.
Pravopis a etymologie
Původ slova pěst je nejasný, avšak faktem zůstává, že jej můžeme najít napříč všeslovanskými jazyky, například: pięść (polsky), pjasť (rusky), pêstь (srbština/chorvatština), pęstь (staroslověnsky). Slovo pěst je taktéž možné spojit s latinou pūgnus a s řeckým pygmḗ (pěst).
Pozor!
Výše uvedený příklad se týká prstů na ruce sevřených v pěst. Správný je ovšem i druhý způsob psaní, a to pěsť. Pěsť je rozkazovací způsob slovesa pěstit (pěstovat). Záleží tedy na významu slova.
Skloňování
Pěst je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru kost.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | pěst | pěsti |
2. | pěsti | pěstí |
3. | pěsti | pěstem, pěstím |
4. | pěst | pěsti |
5. | pěsti | pěsti |
6. | pěsti | pěstech, pěstích |
7. | pěstí | pěstmi |
Příkladové věty
Dostal jsem pěstí přímo do brady a šel jsem k zemi jak podťatý strom.
Udeřila jsem pěstí do stolu a z plných plic zařvala: „Ticho!“
Sevřela jsem pevně v pěsti svou kuličku pro štěstí a vkročila jsem na jeviště.
„Z které ruky?“ zeptala jsem se Kristýnky, zatímco jsem za zády držela ruce v pěst a v pravé schovávala malé překvápko.
„Držím pěsti! Tfuj, tfuj, tfuj,“ poplivala mě mamka symbolicky v den mých státnic a sevřela mě v pevném objetí.