Voňavka × voňafka

Voňavka, nebo voňafka? Jak se slovo správně píše? Jaké je jeho skloňování? To, a ještě mnohem více se dozvíte v následujícím článku.

Pravopis a etymologie

Vůně (voňavka) má původ ve slovanských jazycích. Vůni lze najít v polštině woń, ruštině von’ (zápach), srbštině i chorvatštině vônj (pach), ve staroslověnštině vonja i v praslovanštině von’ь (dýchat, vát).

Příbuzná slova od slova vůně jsou voňavý, voňavka, přivonět, …

Správné psaní je pouze s „v“, tedy voňavka.

Slovo voňavý může být pomůckou, váháme-li, jestli se píše voňavka, nebo voňafka – voňafý by nikdo neřekl ani nenapsal.

Synonymem ke slovu voňavka je parfém.

Skloňování

Voňavka je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru žena.

Pád	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	voňavka	voňavky
2.	voňavky	voňavek
3.	voňavce	voňavkám
4.	voňavku	voňavky
5.	voňavko	voňavky
6.	voňavce	voňavkách
7.	voňavkou	voňavkami

Příkladové věty

Včera jsem si koupila novou voňavku s tak pronikavou vůní, že jsem dostala migrénu.

Babička používala jemnou voňavku, která voněla jako kytička fialek.

Tu její voňavku vždycky cítím už z dálky, proto pro mě není tak těžké zmizet, ještě než se potkáme.

Z nervozity se mu pod pažemi dělaly koláče potu a pro jistotu se ještě celý postříkal voňavkou od hlavy až k patě, takže ve výsledku stejně smrděl jako tchoř.

Věděli jste, že voňavku by pro vás měl kupovat váš protějšek? Je to proto, abyste mu voněli.