Polyamorie × poliamorye

Na úvod je třeba zmínit, že slovo polyamorie zatím nenajdeme v žádné dostupné kodifikované příručce, která se zabývá českým jazykem. V případě polyamorie je však zjevné, z čeho je slovo utvořeno, a já se proto budu opírat zejména o výklad, jaký nám k jednotlivým slovům nabízí Český etymologický slovník a Akademická příručka českého jazyka.

Proč se tedy polyamorie píše právě takto? To se dozvíte níže.

Pravopis a etymologie

Slovo vychází ze spojení poly- (mnoho) a amor (láska).

Poly- najdeme v mnohých složeninách (např. polyfonie – mnohohlasost, polygamie – mnohoženství, …) a vždy naznačuje, že je něčeho hodně nebo také rozmanitost. Poly- vychází z řečtiny ze slova polýs (mnohý, četný, hojný), které je spjato s řeckým pléos (plný, hojný).

Protikladem je mono- ve významu jeden (monogamie – párové manželství, monokultura – nepřetržité pěstování jedné rostliny na stejném pozemku, např. les pouze ze smrků).

Amor vychází z latinského slova amor (láska) od amāre (milovat).

Pozor!

Nepleťme si poly- s poli- (s měkkým „i“). Poli- vychází z řeckého slova pólis (město, obec, stát). Proto používáme pro zdravotnické zařízení ve městě výraz poliklinika, ačkoliv má samotné zařízení více oddělení i různé specialisty.

Z výše uvedených důvodů je tedy správné psát polyamorie s ypsilon po „l“ a měkkém „i“ po písmenku „r“.

 Skloňování

Polyamorie je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru růže.

Pád	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	polyamorie	polyamorie
2.	polyamorie	polyamorií
3.	polyamorii	polyamoriím
4.	polyamorii	polyamorie
5.	polyamorie	polyamorie
6.	polyamorii	polyamoriích
7.	polyamorií	polyamoriemi

Příklady:

Přestože je pro některé jedince polyamorie běžným způsobem života, mnoho lidí se na ni dívá skrz prsty a odsuzuje ji.

Polyamorie není zlo, pokud s tímto nastavením souhlasí všichni zúčastnění.

Polyamorie je mnoholáska.