Sangvinik × sankvinik
Jedním ze čtyř typů temperamentu je sangvinik. Sangvinik je přátelský člověk, který má rád společnost a legraci. Je usměvavý, vstřícný, bezstarostný a upovídaný optimista. Nevýhodou je, že rozdělanou práci často nedotáhne do konce, je přehnaně soutěživý a má problém se soustředěním. Nás však bude zajímat spíše to, jak a proč se slovo píše zrovna takto – sangvinik. Tak čtěme dále!
Pravopis a etymologie
Slovo sangvinik pochází z německého výrazu Sanguiniker, původně Sanguinikus, které bylo vytvořeno ze středolatinského sanguineus (horkokrevný, temperamentní jedinec) z latinského slova sanguienus (krvavý, ve spojistosti s krví) od sanguis (krev).
Cizí slovo sangvinik bylo přejato do češtiny a jeho psaní se ustálilo v této podobě – sangvinik.
Skloňování
Podstatné jméno sangvinik je rodu mužského životného a skloňuje se podle vzoru pán.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | sangvinik | sangvinici |
| 2. | sangvinika | sangviniků |
| 3. | sangviniku, sangvinikovi | sangvinikům |
| 4. | sangvinika | sangviniky |
| 5. | sangviniku | sangvinici |
| 6. | sangviniku, sangvinikovi | sangvinicích |
| 7. | sangvinikem | sangviniky |
Příklady:
Předevčírem jsem si dělala test osobnosti a vyšlo mi, že jsem sangvinik.
Překvapilo mě, že staří Řekové určovali typy temperamentu podle tělesných šťáv; sangvinici byli podle nich spojení s krví, flegmatici s hleny, cholerici se žlučí a melancholici také se žlučí, ale černou.
Jana byla tak ukecaná a společenská, že mě z ní po práci často bolela hlava. Řeknu ti, vyložený sangvinik!