Jan Skácel
O autorovi
Jan Skácel byl český spisovatel a básník, autor poezie pro děti.
Narodil se v obci Vnorovy u Hodonína. Vystudoval gymnázium, poté byl nuceně pracovně nasazen na říšské stavby. Po skončení druhé světové války studoval filozofii na Masarykově univerzitě. Pracoval jako redaktor brněnského rozhlasu a později jako šéfredaktor časopisu Host do domu. Ten byl v roce 1969 zakázán, Skácel nemohl publikovat a přešel k samizdatu a exilové literatuře. Jeho díla mohla znovu vycházet od roku 1981.
V jeho dílech se promítá silný vztah k Moravě. Častým tématem je vztah k přírodě, zabývá se problémy s morálkou a v básních se objevují tajemství. Za své dílo byl oceňován nejen doma, ale především v zahraničí.
Díla
Nezařazené
- Kolik příležitostí má růže (1957)
- Co zbylo z anděla (1960)
- Hodina mezi psem a vlkem (1962)
- Smuténka (1965)
- Metličky (1968)
- Chyba broskví (1975)
- Dávné proso (1981)
- Naděje s bukovými křídly (1983)
- Odlévání do ztraceného vosku (1984)
- Kdo pije potmě víno (1988)
- A znovu láska (1991)
- Jedenáctý bílý kůň (1964)
- Třináctý černý kůň (1993)
- Jak šel brousek na vandr (1961)
- Pohádka o velkém samovaru (1961)
- Uspávanky (1983)
- Kam odešly laně (1985)
- Proč ten ptáček z větve nespadne (1988)
Citáty
„On jediný dokázal dětem říci, že na světě je smrt, a nevylekal je.“
„Je Morava a nejsou Moravané, jsou Moravané, ale není Morava.“
„Dlužíte mi harfu. Takovou, co by spala.“
„Jako všechno umění je i poezie v podstatě tajemství.“
„Někdy se anděl na nás hněvá, anděla máme každý svého a naděje má z buku křídla a srdce z dřeva lipového.“
„básníci zelení a vraní ptají se za nás kde je vina pak usínají rozedraní na tvrdém loži z psího vína“