Vladimír Holan
O autorovi
Vladimír Holan byl český básník a překladatel. Je řazen mezi nejvýznamnější básníky 20. století. V roce 1968 byl jmenován národním umělcem.
Narodil se v Praze, kde později studoval gymnázium. Při studiu začal psát první básně. Pracoval jako úředník. Velmi brzy odešel do penze (v 28 letech) a věnoval se výhradně poezii a literatuře. Byl redaktorem v časopisu Život, rok pracoval jako dramaturg Divadla E. F. Buriana. Nějaký čas byl členem KSČ.
Jeho básně byly publikovány v mnoha časopisech (Host do Domu, Kvart, Blok, Orientace a Červený květ). Jeho tvorba je charakteristická používáním vlastních jazykových novotvarů, imaginativních obrazů, spekulativností či spirituálností. Je označována jako intelektuálně reflexivní a meditativní poezie.
Díla
Nezařazené
- Blouznivý vějíř (1926)
- Vanutí (1932)
- Oblouk (1934)
- Kameni, přicházíš (1937)
- Září (1938)
- Sen (1939)
- Záhřmotí (1940)
- První testament (1940)
- Dík Sovětskému svazu (1945)
- Panychida (1945)
- Tobě (1947)
- Rudoarmějci (1947)
- Bolest (1965)
- Toskána (1963)
- Mozartiana (1963)
- Noc s Hamletem (1964)
- Noc s Ofélií (1970)
- Bez názvu (1963)
- Na postupu (1964)
- Na sotnách (1967)
- Asklépiovi kohouta (1970)
- Předposlední (1982)
- Sbohem? (1982)
- Terezka Planetová (1943)
- Cesta mraku (1945)
- Příběhy (1963)
- Kolury
- Lemuria
- Hadry, kosti, kůže
- Torzo
Citáty
„Láska, ať už jakákoli, je vždy nešťastná.“
„Můj život byl fantastický, protože byl všední.“
„Nedovedu si představit básníka, který by nebyl rozdvojen.“
„Srdce je tíha, rozum je váha.“
„Básník musí mluvit i sprostě, aby byl jemný.“
„Co je bez chvění, není pevné.“