Émile Zola
O autorovi
Émile Zola byl francouzský spisovatel, esejista, kritik a novinář, vrcholný představitel naturalismu.
Narodil se v Paříži. Již od dětství se přátelil s pozdějším malířem Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu pracoval v nakladatelství Hachette, kde byl součástí skupiny mladých romanopisců. Významně se angažoval v politice.
Nejprve psal kratší prózy s prvky romantismu. Za první naturalistický román označil Zola dílo G. Flauberta – Paní Bovaryová. Sám se prosadil až románem Tereza Raquinová. Psal románové cykly proti církvi, povídkové soubory či kritické stati o divadle. Vydal také cyklus 20 románů (Les Rougon-Macquart), které jsou obdobou Lidské komedie od Balzaca z druhé poloviny 19. století. Všechny jeho díla byly katolickou církví zařazeny na Index zakázaných knih.
Díla
Nezařazené
- Tereza Raquinová (1867)
- Štěstí Rougonů (1871)
- Hřích abbého Moureta (1875)
- Germinal (1885)
- Doktor Pascal (1893)
Citáty
„První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatuješ jeho číslo.“
„Ví se vůbec v umění, kdo je blázen?“
„Nevědomost, blud a nízká pověra činí člověka celkem bezmocným.“
„Štěstí není možné v nevědomosti. Jen jistota činí život klidným.“
„Největší odvahu dokáže mladým lidem dávat jen láska.“
„Raději bych umřel vášní než z nudy.“