Alexandr Sergejevič Puškin
O autorovi
Alexandr Sergejevič Puškin byl ruský spisovatel, básník a dramatik. Patří mezi zakladatele moderní ruské literatury a představitele literárního směru romantismu.
Narodil se v Moskvě, studoval lyceum pro šlechtice. Založil časopis Moskovskij Věstnik. Byl členem literárního spolku Arzamas a Zelená lampa. Později pracoval jako úředník ministerstva zahraničí.
Během nucené karantény v roce 1830, kdy v Moskvě probíhala epidemie cholery, napsal přes 50 děl. Zemřel po pistolovém souboji s milencem své ženy.
Napsal mnoho básní a básnických povídek, románů, novel, divadelních her a pohádek. Mezi jeho významná díla patří mj. veršovaný román Evžen Oněgin, který je považován za vrcholné dílo ruského romantismu.
Díla
Nezařazené
- Ruslan a Ludmila (1817-1820)
- Kavkazský zajatec (1821)
- Evžen Oněgin (1823-1833)
- Boris Godunov (1825)
- Měděný jezdec (1833)
- Piková dáma (1834)
- Kapitánská dcerka (1836)
Citáty
„Velké bolesti jsou němé.“
„Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě.“
„Čtení - nejlepší učení.“
„Je třeba mít na své straně většinu - proto neurážejme hlupáky.“
„Láskou se zvedám i padám k zemi.“
„Zvyk nám shůry seslán byl, aby nám štěstí nahradil.“