Ludvík Vaculík
O autorovi
Ludvík Vaculík byl český spisovatel, fejetonista a novinář.
Narodil se v Brumově. Při studiu obchodní akademie, pracoval ve firmě Baťa. Poté studoval obor politicko-novinářský. Byl členem KSČ. Pracoval jako redaktor v Rudém právu, v týdeníku Beseda venkovské rodiny a v Literárních novinách.
Je autorem manifestu Dva tisíce slov, podepsal Chartu 77. Založil samizdatovou edici Petlice. Byl mu uděln řád T.G.Masaryka a získal Státní cenu za literaturu.
Díky některým jeho dílům je považován za pokračovatele Franze Kafky. Kromě novel a románů napsal řadu fejetonů a navázal tak na českou fejetonistickou tradici. Ve své tvorbě často používal valašské nářečí.
Díla
Nezařazené
- Rušný dům (1963)
- Sekyra (1966)
- Dva tisíce slov (1968)
- Český snář (1980)
- Jak se dělá chlapec (1993)
- Loučení k panně (2002)
Citáty
„Život je neustále se zpřesňující definice toho, čím nikdy nebudeme.“
„Lidová volba prezidenta bude chyba. Protože čím větší počet lidí něco rozhoduje, tím nižší je výsledek. Proto bývají rozhodnutí Vysoké búdy ve Zlíně tak správná: má pět členů.“
„Pravda nevítězí, pravda prostě zbývá, když se všecko ostatní prošustruje!“
„Fejeton se píše citem, ne rozumem.“
„Vzdejme se nemožného požadavku, aby nám vždycky někdo vyšší podal k věcem jediný výklad a jediný prostý závěr. Každý si bude muset udělat své závěry, na svou odpovědnost. Společné shodné závěry je možno najít jen v diskusi, k níž je nutná svoboda slova...“
„Život je neustálé zpřesňování definice, čím vším už nebudu.“