Velký slovník ustálených hovorových sousloví
18. 05. 2021
Většinu slov naší slovní zásoby tvoří neutrálně zabarvená slova, která lze užít kdekoli a kdykoli. Určitou část z ní však tvoří mnohem zajímavější vrstva, kam patří slova, k nimž se pojí jisté vedlejší příznaky (např. citové zabarvení, zastaralost, poetismy či příslušnost k nespisovným útvarům našeho jazyka). Pojďme se na některá z nich podívat blíže.
Cinky linky, klapity klap
Jedná se o citoslovce, pomocí nichž se snažíme čtenáři zprostředkovat nějaký zvuk, např. zvuk zvonku (cinky linky), klapání (klapity klap), apod. Jde o zvukomalebná slova (zvukomalba čili onomatopoie), díky kterým foneticky napodobujeme určité přirozené zvuky (stejně tak brrr, bum, fííí).
Příkladové věty
Klap klap klapity klap, klapalo si spokojeně mlýnské kolo v líném poledni.
Cinky linky, odbil dvanáctou zvonek kapličky, která stála u hřbitova.
Bastafidli
Slovem basta dáváme najevo rozhodnou vůli s něčím skončit. Basta pochází z italského slova basta! (dost, stačí) od bastare (stačit) z vulgárního latinského slova bastāre (dost, stačí) a to zase z řečtiny bastázō (nesu, zvedám).
Basta bývá obvykle ve spojení se spojkou „a“ – a basta! (a konec) či jako výraz bastafidli. Jedná se o citoslovce.
Příkladové věty
Prostě tam nepůjdu a basta (bastafidli)!
Ukliď si ten chlívek, jinak nepůjdeš ven a basta (bastafidli)!
Uděláš to a basta (bastafidli)!
Cik cak
Cik cak, jinak též klikatě, sem tam či křivolace nebo také zubatě je slovo, jehož původ lze vysledovat v němčině, a to konkrétně ve slově zickzack. Zickzack by podle jazykovědců zase mohlo mít spojitost se slovem Zacke(n), jež v překladu označuje zub nebo zářez.
Cik cak lze psát dvojím způsobem – cik cak i cikcak. Jedná se o příslovce, pomocí kterého vyjádříme způsob, jakým daný děj probíhá. Ptáme se na něj: Jak? Jakým způsobem?
Příkladové věty:
V hospodě mu bylo příjemně a než se nadál, měl v sobě deset piv; cestou domů se mu pletly nohy a šel pěkně cikcak (cik cak).
Zabloudil v lese a než konečně našel cestu, motal se cikcak (cik cak) mezi stromy.
Cimprcampr
Chceme-li říci, že je něco rozbité (zcela zničené) na padrť a na kousíčky, můžeme k tomu vyžít slova cimprcampr. Jeho původ je nejasný, avšak připisuje se německému slovu Zimperl (resp. Zimper), které označuje právě „malý kousek“.
Příkladové věty:
Hrnek mi doslova vyskočil z rukou a rozbil se na cimprcampr.
Kámoš měl včera pěknou bouračku; nejenže přišel o papíry, ale i auto bylo úplně na cimprcampr.
Čoromoro, čóro móro
Když se řekne čoromoro, myslí se tím rozruch a zmatek.
Příkladové věty
„Včera se tam strhla rvačka, řeknu ti – pěkné čoromoro, radši jsem hned zmizel.“
Eňo ňaňo, eňo něňo, eňo ňuňo
Slovní spojení eňo ňaňo a jeho obměny neznamená nic jiného, než že je něco vynikající.
Příkladové věty
Čerstvý chléb se sýrem, rajčaty a s plátky cibule je prostě eňo ňaňo!
Ten tvůj mrkvový dort byl eňo něňo.
Fifty fifty
Výraz fifty fifty znamená mít něco rozdělené férově na půl nebo také „být si kvit“. Pochází z anglického spojení fifty fifty, tedy padesát na padesát.
Příkladové věty
„Jedem na půl, kámo, jasný? Lup si rozdělíme pěkně fifty fifty.“
Fujtajbl, fujtajfl, fujtajksl
Všechna tři slova vyjadřují odpor, ošklivost, opovržení či leknutí. Všechna tři slova jsou citoslovce a pochází z němčiny ze slovních spojení pfui Teibl (od Teufel = ďábel), pfui Teufel, pfui Teixl (Teixl je zástupné slovo pro ďábla – Teufel – které se kdysi používalo z obav před vyslovením Teufel).
Zajímavost
Fujtajfl je žertovné označení pro Fakultu jaderné fyziky ČVUT, která nesla zkratku FTJF (Fakulta technické a jaderné fyziky). Dnes je to FJFI (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská), lidově pouze FJF (fakulta jaderné fyziky) a říká se jí fajfka.
Příkladové věty
Fujtajbl (fujtajfl, fujtajksl), to jsem se lekl!
Ta buchta se prostě nechtěla upéct! V troubě byla skoro dvě hodiny a stejně byla po vytažení jen jakýsi rozteklý fujtajbl.
Hajej dadej
Hajej dadej se používá nejčastěji k uchlácholení (ukolébání) malého dítěte ke spánku. Hajej je imperativ slovesa hajat. Původ dětských slov není možné zjistit. Velmi podobné slůvko však můžeme najít i v lotyšském jazyce aijāt (kolébat).
Příkladové věty
„Hajej dadej, synku malej,“ zpívala maminka dítěti, zatímco ho kolébala v náruči.
Halabala
Příslovcem halabala označujeme ledabylý či nepořádný stav. Etymologie slova je značně nejistá. Uvádí se souvislost s německým hakkel-bakkel (vše pospolu, bez výběru), což by mohlo pocházet z jiddiš hakol-bakol. Podobnost je i se staročeským chalabala, chalybaly.
Halabala také může patřit do skupiny rýmovaných slov, kdy druhá část je ozvěnou první (podobně čáry máry, techtle mechtle, …).
Příkladové věty
„Tomu říkáš uklizeno?“ durdila se máma. „Vždyť je to tam pohozené jen tak halabala!“
Vybalila jsem nákup a nechala ho halabala na lince. Uklidím to až večer. Teď musím letět na hodinu angličtiny.
Himl herdek
Himl, himl herdek, himlhergot, hergot fagot, hernajs… Všechna tato slova mají jedno společné – jde o zaklení. Původ nalezneme v němčině, a to konkrétně ve slovech Himmel (nebe) a Her Gott (Pán Bůh).
Dokladem oblíbenosti budiž skladba skupiny Trautenberk.
Příkladové věty
Himlherdek, kde jsem to jen mohla nechat?
Tak dělej, hergot, nebo nám to ujede!
„Hergot fagot!“ nadávala jsem, když jsem si ukopla prst.
Hogo fogo
Hogo fogo znamená snobský, na vysoké noze, až příliš nóbl či předstíraně vznešený. Slovní spojení hogo fogo patří mezi hanlivé výrazy a v dobrém smyslu se nepoužívá. Výraz je zřejmě přejat z německého slova hoch (vysoký).
Příkladové věty
Nejsem žádný hogo fogo, ale aby jí v dřezu lezli švábi, to už bylo i na mě moc.
Miluna to tam má docela hogo fogo, ten její vydělává těžký prachy, tak si to můžou dovolit.
Klíďopíďo, klíďobrďo, klíďo prďo
Pokud chci něco udělat s ochotou, udělám to klíďopíďo.
Příkladové věty
Sice nemám moc času, ale pro tebe to klíďopíďo udělám.
Netřeba prosit, já ti tam klíďopíďo zajdu.
Krinda pána
Aby se nepoužívalo jména Božího nadarmo, vznikly obměny (krinda pána, krindáček apod.), jako obměna pro Krista Pána a Ježíše Krista.
Příkladové věty
„Pro krindáčka, co jste to tady natropili za neplechu?“ spráskla ruce babička, když viděla tu spoušť.
„Krinda pána, to přece nemůžu stihnout!“ zvolal vyděšeně pan Novotný, když se podíval na hodinky.
Krindy pindy
Výraz pro bezobsažné řeči. Zřejmě vzniklo z „pro Krista Pána“.
Příkladové věty
Na naše vysvětlování řekl strýc jen: „Ale krindy pindy, to se spraví, nebojte!“
Krucipísek
Taktéž výraz krucipísek používáme, když chceme zaklít „správně“, tedy tak, aniž bychom pohněvali toho nahoře. Kuricipísek a jeho obměny jsou citoslovce a používají se, chceme-li vyjádřit svou zlost, nevoli nebo údiv. Jedná se o zástupný výraz pro krucifix.
Stejně tak lze použít slova jako krucihiml (Himmel – nebe), krucinágl (Nagel – hřebík; snad ten z Kristova kříže), krucinál či krucinálfagot nebo ještě výživnější spojeninu krucinálfagot himlhergot (viz výše). Patří sem i výraz krutibrko.
Krucifix je kříž se sochou přibitého Ježíše Krista (i zobrazení tohoto kříže). Slovo pochází z latinského crux (kříž) a fīgere (přibít, připevnit).
Příkladové věty
Krucipísek! Zrovna nám to ujelo!
Musím se tam vrátit, krucipísek (krucinál, …).
Dej mi už pokoj, krucipísek!
Kurnik šopa
Kurnik šopa je další z početné rodiny slov, která s oblibou používáme, když chceme klít. Etymologický slovník uvádí, že jeho původ můžeme hledat v Moravskoslezském kraji, kde se užívá místo vulgárního kurva. Šopa označuje kůlnu či chatrč a její původ lze najít v německém Schuppen (kůlna) či v polském szopa (chatrč).
Příkladové věty
Kurnik šopa, že zrovna já musím mít takovou smůlu!
Nejede to, kurnik šopa, musíš zatlačit!
Kýho šlaka, kýho výra
Tyto výrazy použijeme, chceme-li vyjádřit údiv a rozhořčení. Původ slova není znám.
Kýho označuje 2. pád tázacího zájmena ký (jaký). Šlak je předně označení pro mrtvici, ale výrazu se používalo i pro čerta nebo ďasa. Původ nalezneme v novohornoněmeckém slově schlag (rána, úder, mrtvice) od schlagen (bít, udeřit). Výr je druh sovy.
Příkladové věty
Kýho šlaka, co ty tady děláš?
Kýho výra! Fuj, to jsem se lekl!
Láry fáry, láryfáry
Výrazem láry fáry vyjadřujeme znevažující popírání, odmítání výroku. Také jím označujeme plané řeči (podobně výraz třesky plesky viz výše). Původ lze najít v italštině, a to v solmizačních slabikách la-re fa-re.
Příkladové věty
Láry fáry, radši už mlč, než mě z tebe začne bolet hlava!
Lážo plážo
Slovní spojení lážo plážo (či jen lážo) znamená klidně, v pohodě, pomalu. Spojení zřejmě pochází z německého slova lasch (chabý, mdlý) a podobného – avšak příbuzného nikoli – francouzského slova lâche (volný, napjatý, mdlý).
Příkladové věty
Tajně doufám, že od července to bude v práci lážo plážo, protože šéf odjede na dovolenou.
Nehoň se, pěkně lážo plážo, víš, jak se to říká, ne? Co se vleče, neuteče.
Mírnix dýrnix, mírnix týrnix
Mírnix dýrnix (týrnix) znamená jakoby nic, bez zeptání, jen tak. Původ slova nalezneme opět v němčině, a to konkrétně mir nix dir nix (hovorově), mir nichts dir nichts (spisovně; v překladu pak „jen tak, jakoby nic“).
Příkladové věty
Vidíš ho, neřáda? Von si to normálně mírnix dýrnix půjčil! Mě snad vomejou!
Notabene
Notabene pochází z latinského notā bene, tedy „dobře si to poznamenej“, „buď pamětliv“. Kdysi dávno se slova notabene užívalo jako dodatku v dopisech a odtud se to překulilo až k dnešnímu významu (z lat. notāre – poznamenávat, zapisovat).
Výraz notabene znamená mimoto, dokonce, a to, a k tomu navíc, navíc, zejména. Z hlediska určení slovně druhové platnosti výraz kolísá na pomezí příslovcí a částic.
Příkladové věty
Musel se starat o svou mladší sestru, notabene když rodiče nebyli doma.
Pořád si dávám pozor na to, co říkám, notabene před svou vztahovačnou ženou.
Je záhodno nosit v kapse pepřový sprej, notabene když jdeš v noci úplně sám.
Ručo fučo
Výraz ručo fučo znamená ručně (protiklad ke slovu strojně). Méně často se výraz užívá k popisu ruční práce dětí. Druhý význam slovního spojení ručo fučo spadá do oblasti sexu a znamená masturbaci.
Příkladové věty
Tahle výrobní linka je plně automatizovaná, žádné ručo fučo.
Vyšívala jsem to ručo fučo jak za starých dob.
Hraje si na netýkavku, ale nejradši to má pěkně ručo fučo pod peřinou.
Safra porte
Safra porte patří, stejně jako krucipísek či krinda pána (viz výše), mezi dříve tabuizovaná slova, která se hojně užívala pro klení. Safra (i sakryš, safraholt, kakraholte) vzniklo jako zástupný výraz pro sakra. Jedná se o citoslovce.
Sakra pochází z latinského slova sacramentum (svátost, posvátný, svatý), to pak ze sacer a sacrum (svatý).
Příkladové věty
Safra porte, to jsem z toho jelen!
Safra porte, holoto hromská! Valte od těch jablek pryč a fofrem!
Sakum prdum
Sakum prdum znamená „všechno najednou“. Stejný význam má též sakum pikum či sakum prásk. Původ najdeme v německém mit Sack und Pack (Sack je pytel, Pack je balík), tedy doslova s pytlem a balíkem – se vším všudy.
Příkladové věty
Stálo mě to sakum prdum dvacet litrů i s nervama.
Saky paky
Saky paky označují věci, bez nichž se daný člověk neobejde a které vlastní. Podobný význam má výraz „pět švestek“. I zde je základ položen v německém mit Sack und Pack (viz výše).
Příkladové věty
Sbal si ty své saky paky a táhni mi z očí!
Salto mortale
Když nahlédneme do Slovníku cizích slov, zjistíme, že slovem salto označujeme artistický skok (přemet ve vzduchu), při jehož provedení tělo opíše kruh kolem své příčné osy. Synonymy ke slovu salto jsou – přemet či překot. Výraz salto mortale (salto smrti) pak představuje velice nebezpečný akrobatický kousek. Slovní spojení pochází z italštiny salto (skok) mortale (smrtelný, smrtící).
Skloňování
Salto je podstatné jméno rodu středního, které se skloňuje podle vzoru město. Mortale je přívlastek neshodný.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | salto (mortale) | salta (mortale) |
| 2. | salta (mortale) | salt (mortale) |
| 3. | saltu (mortale) | saltům (mortale) |
| 4. | salto (mortale) | salta (mortale) |
| 5. | salto (mortale) | salta (mortale) |
| 6. | saltu (mortale) | saltech (mortale) |
| 7. | saltem (mortale) | salty (mortale) |
Příkladové věty
Akrobat s bravurou předvedl své salto mortale, při němž sice šlo o život, zato davy šílely!
Kůň najednou prudce zastavil a vyhodil jezdce, který mu přes krk opsal děsivé salto mortale a následně žuchnul na zadek.
Sec mazec, sekec mazec, mazec
Sec mazec, sekec mazec či jen mazec – všechny tyto výrazy známe z dětství a vyjadřují expresivně zabarvenou výhružku, že bude následovat výprask.
Mazec
Slovem mazec lze navíc zhodnotit nějakou výraznou situaci, jinak také označuje bitku, vřavu, pranici, řežbu apod.
Skloňování
Mazec je podstatné jméno rodu mužského neživotného skloňující se podle vzoru stroj.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | mazec | mazce |
| 2. | mazce | mazců |
| 3. | mazci | mazcům |
| 4. | mazec | mazce |
| 5. | mazci | mazce |
| 6. | mazci | mazcích |
| 7. | mazcem | mazci |
Příkladové věty
Jestli dneska zase přineseš pětku, bude sec mazec (sekec mazec, mazec)!
Pokud nebudeš doma, než se setmí, bude sec mazec (sekec mazec, mazec)!
Když jsme byli na dovolené v Kansasu, přehnalo se tamtudy tornádo – to byl mazec!
Kamarád teď chodil naráz se dvěma holkama, řeknu ti, fakt mazec!
Na karmaši se v noci strhnul pěkný mazec, jak se všichni opili. Dokonce přijela i sanitka.
Sodoma Gomora
Sodoma a Gomora. Dvě biblická města, která byla pro svůj hřích zničena ohněm a sírou. Jediným, kdo přežil jejich zkázu, byl Lot a jeho dvě dcery (manželka se i přes zákaz otočila, aby spatřila tu spoušť, a proměnila se v solný sloup).
Výrazů se dnes používá k hanlivému označení jak místa totální zkázy, tak místa neřesti či společností neakceptovatelných milostných praktik. Synonymy mohou být slova jako prostopášnost, neřest, nemravnost, ale také hmotná zkáza či spoušť. Se Sodomou úzce souvisí i slovo sodomie, které označuje sexuální úchylku, při níž člověk ukájí svůj pohlavní pud sexuálním stykem se zvířaty.
Skloňování
Sodoma i Gomora jsou podstatná jména rodu ženského, která se skloňují podle vzoru žena.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | Sodoma/Gomora | Sodomy/Gomory |
| 2. | Sodomy/Gomory | Sodom/Gomor |
| 3. | Sodomě/Gomoře | Sodomám/Gomorám |
| 4. | Sodomu/Gomoru | Sodomy/Gomory |
| 5. | Sodomo/Gomoro | Sodomy/Gomory |
| 6. | Sodomě/Gomoře | Sodomách/Gomorách |
| 7. | Sodomou/Gomorou | Sodomami/Gomorami |
Příkladové věty
„Sodoma Gomora!“ vykviknul farář, když viděl, jak se ochmatávají přímo na veřejnosti.
„Dneska hlídal manžel,“ líčila jsem Zdeně, „a když jsem se vrátila z města, byla doma učiněná sodoma! Všude bordel! Převrácené židle, rozlité pití… Řeknu ti, měla jsem chuť zase odejít.“
Starou belu
Výrazem „starou belu“ označujeme něco, co je špatné, nekvalitní a nestojí to za nic. Je také opisem slova „nic“. Jazykovědci se domnívají, že výraz pochází z doby, kdy se v Rusku ještě platilo veverčími kůžemi. A protože na Sibiři mají veverky světlou (bílou) srst, říká se jim běla, bělka (bela). Více o původu tohoto slovního spojení si můžete přečíst v článku Stará bela.
Příkladové věty
Učím hudební výchovu, o chirurgii vím starou belu.
Ty nové boty stály za starou belu. Dvakrát jsem v nich vyšla a odlepila se mi podrážka.
Suma sumárum
Suma sumárum vyjadřuje výslednou částku, součet součtů, pochází z latinských slov summa summarum (týž význam). Sumou označujeme součet, (peněžitou) částku, obnos, celkové množství, souhrn a úhrn, někdy má též význam „zkrátka a dobře“. Zajímavostí je, že Římané sčítali odspoda nahoru, proto suma vlastně označuje hlavní věc a nejvyšší místo.
Skloňování
Suma je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | suma | sumy |
| 2. | sumy | sum |
| 3. | sumě | sumám |
| 4. | sumu | sumy |
| 5. | sumo | sumy |
| 6. | sumě | sumách |
| 7. | sumou | sumami |
Příkladové věty
Rohlíky, banány, mléko… Suma sumárum to dělá sto padesát pět korun.
Napsala jsem suma sumárum dvě knihy, ale jen o jedné se ví.
Špígl nygl, špígl nikl
Když někdo řekne, že je něco špígl nygl (špigl nikl), znamená to, že je to bez chyby, perfektní a dokonalé.
Špígl
Samotné slovo špígl má původ v německém slovíčku Spiegel a v překladu znamená zrcadlo.
Špígl má však více významů než jen zrcadlo (i v češtině). Je to také kapr bez šupin, z oblasti tisku jde o sazební zrcadlo, někdy i titul u novin či jejich prázdná stránka a v neposlední řadě jde o lesknoucí se místo na látce, které vzniklo přežehlením nebo odřením.
Skloňování
Podstatné jméno špígl je rodu mužského (životného – kapr, i neživotného – zrcadlo) a skloňuje se podle vzoru pán, nebo hrad.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo | ||
| Vzor pán (živ.) | Vzor hrad (neživ.) | Vzor pán (živ.) | Vzor hrad (neživ.) | |
| 1. | špígl | špígl | špíglové | špígly |
| 2. | špígla | špíglu | špíglů | špíglů |
| 3. | špíglu/špíglovi | špíglu | špíglům | špíglům |
| 4. | špígla | špígl | špígly | špígly |
| 5. | špígle | špígle | špíglové | špígly |
| 6. | špíglovi/špíglu | špíglu | špíglech | špíglech |
| 7. | špíglem | špíglem | špígly | špígly |
Příkladové věty
Dneska mám rande, tak chci vypadat špígl nygl.
„Teď je to špígl nygl!“ řekla jsem si, když jsem naposledy proletěla text a vysadila poslední tečku.
Drž ten podběrák pořádně, ať ten špígl nevyskočí!
Nelez pořád po těch kolenech! Nevidíš, že už máš na gatích špígly?
Štando péde
Slovní spojení štando péde znamená okamžitě a bez odkladu. Původ najdeme v latině stante pede, což je doslova stojící na nohou. Zajímavostí je, že se jedná o právnickou frázi – kdo kdysi nebyl spokojen s výrokem, musel se odvolat okamžite (na místě), pokud ne, stal se rozsudek pravomocným.
Příkladové věty
„Štando péde mažte domů!“ hubovala maminka. „Nevíte kolik je hodin?“
Šupito presto
Šupito presto bylo přejato z italštiny, a to ze slov subito (okamžitě) a presto (rychle). Šupito presto tedy znamená okamžitě.
Příkladové věty
Běž si vyčistit zuby, ale šupito presto!
Pojď ke mně – šupito presto!
Kláro, k tabuli, ale šupito presto!
Techtle mechtle
Slovní spojení techtle mechtle patří do oblasti obecné češtiny a označuje utajovaný milostný poměr, jinak také „mít spolu pletky“. Původ slova můžeme vysledovat napříč mnoha jazyky: německé Techtelmechtel (milostné pletky, též intriky a tajné dohody), které bylo zřejmě přejato z italského teco meco (mezi čtyřma očima; já s tebou a ty se mnou), a to zase z latinského tēcum (s tebou) mēcum (se mnou).
Skloňování
Techtle mechtle jsou ustálené slovní spojení a chápeme jej jako podstatné jméno pomnožné rodu ženského; skloňování podle vzoru růže.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | techtle (mechtle) | |
| 2. | techtlí (mechtlí) | |
| 3. | techtlím (mechtlím) | |
| 4. | techtle (mechtle) | |
| 5. | techtle (mechtle) | |
| 6. | techtlích (mechtlích) | |
| 7. | techtlemi (mechtlemi) |
Příkladové věty
Podle toho, jak se k sobě lísají, spolu určitě mají nějaké techtle mechtle.
„Vidíš tu prsatou zrzku?“ ukázala mi kolegyně účetní a závistivě se ušklíbla. „Tak to je naše Marcelka. Má techtle mechtle s šéfem, což se projevilo i na její výplatě. Ale myslí si, že nikdo nic neví.“
Tingltangl
Tingltangl, jinak také šantán či kabaret, pochází z německého slova Tingeltangel (místo, kde se hraje laciná populární hudba). V 19. století byly slovem Tingeltangel označovány šantány dosti pochybné pověsti, hlavně v Berlíně, kde se začaly v souvislosti s rozvojem města tvořit tyto malé podniky coby konkurence velkým divadlům a cirkusům.
Přeneseně lze tingltangl (též ting tang) použít jako onomatopoický (zvukomalebný) výraz označující zvuk činelů nebo gongu, podobně např. anglické slovo ding-dong (bim bam).
Je to také jedna z nejznámějších her Semaforu – Jonáš a tingltangl.
Příkladové věty
Zešeřilo se a já dál bloudila městem, až jsem se dostala do značně zpustlé čtvrti, kde byla jen nároží čpící močí a nebezpečné nálevny. Vtom se otevřely dveře jakéhosi pochybného tingltanglu a tmou se rozlehl nakřáplý hlas kabaretní zpěvačky.
Tipťop (tiptop)
Tento hovorový expresivní výraz vyjadřuje maximální spokojenost a znamená doslova prvotřídní, bezvadný, perfektní a bez chyby. Výraz byl přejat z angličtiny, kdy tip znamená špičku a top je vrchol.
Příkladové věty
Snažím se, aby mé články byly vždy tipťop.
V momentě, kdy se ozval zvonek, posadila jsem na vršek dortu poslední jahodu – teď je to tipťop – pomyslela jsem si spokojeně a šla jsem otevřít.
Třesky plesky
Třesky plesky jsou známý, negativně zabarvený frazeologický výraz pro „prázdné řeči“. Jinak též tlachání, žvanění, kecy.
Příkladové věty
„Třesky plesky, láry fáry, kecy, prdy, beďary!“ utnul mé výmluvy krátkým zvednutím ruky.
„Nic si z toho nedělej. Straší každého. Ty jeho třesky plesky už nikdo nebere vážně,“ pošeptala mi a účastně mě pohladila po zápěstí.
Tůdle nůdle
Tůdle nůdle je slovní spojení vyjadřující odmítnutí. Výraz je nejčastěji užíván malými dětmi.
Příkladové věty
„Chceš?“ ptala se mě kamarádka a přisunula ke mně talířek s dortem. „Tůdle nůdle!“ zasmála se a ukázala mi dlouhý nos, jakmile jsem natáhla ruku. „Sním to sama!“ prskla ještě a nacpala si celý zákusek do pusy.
Ťuťu ňuňu
Citoslovce ťuťu ňuňu používáme, když chceme mluvit až přehnaně přátelsky (obvykle na malé dítě). Stejně tak jím můžeme označit lísání. Dále se uvádí, že slova či slovní spojení, která v sobě zahrnují ťuť- vyjadřují jistou měkkost a roztomilost, zároveň však také hloupost (ťůťa = přihlouplý člověk, ťuťmuť = budižkničemu).
Příkladové věty
„Ještě ráno jsi po mně řvala celá brunátná vzteky, div se ti neroztekl obličej, a teď jsi samé ťuťu ňuňu? To není normální!“
„Ťuťu ňuňu, no čopak je to tady za bučlaté mimiško!“ žvatlala na mého syna sousedka a já se styděla za něj.
Tuti fruti, tutti frutti
Pojem pochází z italštiny tutti frutti a znamená pestrou směs ovoce. Používá se i ve významu ovocné chuti. Někteří z vás také možná pamatují zubní pastu Tuti fruti.
Příkladové věty
V Itálii jsem měla možnost ochutnat pověstnou zmrzlinu Tutti frutti – byla moc dobrá!
Objevila jsem recept na tutti frutti dezert, do kterého patří ananas, jahody, rybíz a třešně.
Vocaď pocaď
Vocaď pocaď znamená odtud (odsud) potud.
Příkladové věty
Můžeme si tykat, v práci klidně zajdeme na oběd, ale vocaď pocaď. Po pracovní době jsem nedostupná.
Ráda ti s tím pomůžu, ale vocaď pocaď. Rozhodně to za tebe nenapíšu celé!