Jakub Arbes
O autorovi
Jakub Arbes byl český spisovatel a novinář. Narodil se ve Smíchově, kde strávil celé mládí.
Již při studiích se zajímal o žurnalistiku. Byl redaktorem časopisu Hlas či Národních listů. Za své články byl odsouzen a strávil rok ve vězení. Poté krátce působil jako dramaturg Prozatímního divadla. Založil několik satirických časopisů. Spolu s Mikolášem Alšem např. časopis Šotek.
V jeho literární činnosti ho inspirovali především Jan Neruda a Karel Hynek Mácha, které velmi obdivoval. Námětem jeho děl byl především pražský život. Psal tzv. romaneta – napínavé a dobrodružné povídky. Dále romány či publicistická a monografická díla. V některých jeho dílech najdeme prvky fantasy a proto ho řadíme mezi autory sci-fi.
Díla
Nezařazené
- Ďábel na skřipci (1866)
- Elegie o černých očích (1865–1867)
- Svatý Xaverius (1873)
- Sivooký démon (1873)
- Zázračná madona (1875)
- Ukřižovaná (1876)
- Newtonův mozek (1877)
- Akrobati (1878)
- Etiopská lilie (1879)
- Šílený Job (1879)
- Můj přítel vrah (1879)
- Advokát chuďasů (1881)
- Divotvorná krev (1882)
- Aspoň se pousměj (1885)
- Dva barikádníci (1885)
- Zborcené harfy tón (1885–1886)
- První noc u mrtvoly (1886)
- Il divino bohemo (1886)
- Lotr Gólo (1886)
- Medea s bezvýrazným okem (1887)
- Anna a Marie (1888)
- Duhový bod nad hlavou (1889)
- Lilie v úpalu slunečním (1891)
- Duhokřídlá Psýché (1891)
- V růžovém rozmaru (1893)
- Poslední dnové lidstva (1895)
- Vymírající hřbitov (1900)
- Kandidáti existence (1878)
- Adamité (1882)
- Moderní upíři (1882)
- Štrajchpudlíci (1883)
- Mesiáš (1883)
- Anděl míru (1890)
- Mravokárné románky
- Epizody
- Okolí Prahy
- Pláč koruny české neboli Nová persekuce (1869)
- Český Paganini (1884)
- K. H. Mácha (1886)
- Persekuce lidu českého v letech 1869–1873 (1896)
- Siluety divadelní (1904)
- Arabesky literární (1905)
- Nesmrtelní pijáci (1906)
- Záhadné povahy (1909)
- Z duševní dílny básníků (1915)
Citáty
„Jen ten v pravdě žije, kdo život zasvětí snaze a práci.“
„Fantazie je to, čím se člověk liší od živočichů.“
„Stará, kup husu, dostal jsem nápad!“
„Koho museli do školy pohlavkovat, jak dorostl, hned se stal přítelem a podporovatelem školy.“
„Chlubně bijeme se v prsa, že věk náš jest věkem osvěty a pokroku - a miliony bližních žijí v tuposti zvířecké.“
„Chlubíme se pokroky vědeckými a zapomínáme, že všechny vymoženosti věd slouží rovněž k účelům dobrým jako zlým.“