Jaroslav Seifert
O autorovi
Jaroslav Seifert byl český básník a spisovatel. Jako jediný český spisovatel získal Nobelovu cenu za literaturu. Byl u zrodu českého uměleckého směru poetismu a byl jmenován národním umělcem. Byl členem skupiny Devětsil.
Po nedokočeném středoškolském studiu mu začaly vycházet první básně v novinách a časopisech. Byl členem KSČ, ze které byl později vyloučen. Pravidelně přispíval do listu Rudé právo, později do mnoha dalších deníků a novin.
V době normalizace patřil mezi autory, kteří byli nuceni se stáhnout. V roce 1976 podepsal mezi prvními Chartu 77.
Napsal velké množství básnických sbírek. V básních se věnuje širokému spektru témat – lásce, dětství, chudobě, české krajině, vlasti, válce atd.
Díla
Nezařazené
- Město v slzách (1921)
- Samá láska (1923)
- Na vlnách TSF (1925)
- Slavík zpívá špatně (1926)
- Poštovní holub (1929)
- Jablko z klína (1933)
- Ruce Venušiny (1936)
- Jaro, sbohem (1937)
- Zhasněte světla (1938)
- Vějíř Boženy Němcové (1940)
- Světlem oděná (1940)
- Kamenný most (1944)
- Přilba hlíny (1945)
- Ruka a plamen (1948)
- Šel malíř chudě do světa (1949)
- Píseň o Viktorce (1950)
- Maminka (1954)
- Chlapec a hvězdy (1956)
- Koncert na ostrově (1965)
- Odlévání zvonů (1967)
- Halleyova kometa (1967)
- Morový sloup (1968–1970)
- Deštník z Piccadilly (1979)
- Býti básníkem (1983)
- Hvězdy nad Rajskou zahradou (1929)
- Všecky krásy světa (1979)
Citáty
„Hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější, co nám život může dát. Kromě lásky ovšem.“
„Víno jsem měl rád a neváhám tvrdit, že je to nápoj, který dělá zázraky.“
„V životě jsem nic nezradil, tím jsem si jist, a můžete mi věřit.“
„Ženy jsou běloučký cukr v tom hořkém kafi života.“
„Kdo hledá, bývá očekáván. Kdo čeká, je jen nalezen.“
„Láska však, zdá se, je smrt v krásné masce.“