PRAVIDLA – PODMĚT

Větné členy jsou nezbytnou součástí školské praxe i běžného užívání jazyka. I přesto, že se vám nauka o skladbě věty a větných členech může zdát zbytečná, je poměrně nutné ji ovládat. Pokud si neosvojíme tyto základní znalosti, budeme chybovat například ve psaní čárek ve větě jednoduché i v souvětí.

Větné členy můžeme rozdělit do dvou skupin:

• větné členy základní – podmět a přísudek,
• větné členy rozvíjející – předmět, přívlastek, příslovečné určení a doplněk.

Co je podmět?

Podmět (latinsky subjekt) je řazen mezi základní větné členy. Společně s přísudkem, který také patří mezi základní větné členy, tvoří tzv. základní skladební dvojici. S přísudkem se shoduje v osobě a čísle.

Podmět zpravidla vyjadřuje:

• původce děje (někdo něco dělá, sám způsobuje děj); např. Marek zpívá,
• nositele vlastnosti (někdo má nějakou vlastnost); např. Auto je zelené.

Jak podmět poznáme?

A jak vlastně podmět poznáme? Podmět bývá vždy v 1. pádě, proto se na něj ptáme otázkou Kdo? Co? a přísudkem.

Markéta plave.

• Otázka: Kdo, co plave?
• Odpověď: Markéta.

Ze stěny spadla polička.

• Otázka: Kdo, co spadl ze stěny?
• Odpověď: Polička.

Jak může být podmět vyjádřen?

Podmětem bývá velmi často podstatné jméno, ale rozhodně to není pravidlem a nemůžeme se na to spoléhat. Podmět může být vyjádřen různými slovními druhy:

slovní druh v roli podmětu	příklad
podstatné jméno	Pavlína kreslí. Květiny rozkvétají. Děti si hrají.
přídavné jméno	Mladý starému nevěří.
zájmeno	Někdo zpívá. Ona přemýšlí. Kdo o tom mluvil?
číslovka	Třetí se někde ztratil na trase.
infinitiv slovesa	Neposlouchat se nevyplácí. Malovat mě baví.
neohebný slovní druh	Protože je spojka podřadicí. Její ano mi znělo v hlavě.

Podmět holý, rozvitý, několikanásobný

Můžeme rozlišit tři druhy podmětů podle toho, zda je základní větný člen rozvitý či nikoli.

Podmět holý – jedná se o podmět, který není dále rozvit. 

Markéta plave. Ptáci létají pod okny. Nádobí bylo umyto v myčce.

Podmět rozvitý – jedná se o podmět, který je dále rozvit dalším členem. 

Zelenooká Markéta plave. Zpěvní ptáci létají pod okny. Špinavé nádobí bylo umyto.

Podmět několikanásobný – jedná se o podmět, který se skládá z více členů než z jednoho, podmětem je více osob, věcí, zvířat apod.

Markéta a Katka plavaly v řece. Špaček a slavík seděli na římse. Auta a kola byla přepravena na místo.

Podmět vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný

Podmět se ale v české větě nemusí vždy explicitně objevit, tzn. ve větě nenajdeme vždy slovo, které označíme jako podmět. To ale neznamená, že věta podmět nemá. Rozlišujeme podměty vyjádřené, nevyjádřené a všeobecné.

Podmět vyjádřený

Jedná se o takový podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Podmětem je přímo jedno ze slov ve větě, které si také jako podmět můžeme označit.

Markéta šla na nákup. Něco se ztratilo. My už jsme se dlouho neviděli.

Podmět nevyjádřený

Podmět nevyjádřený je takový, který není slovně vyjádřen, ale známe ho. Žádné slovo ve větě není možné označit jako podmět. Ten ale buď známe z předchozí věty či kontextu, nebo je zřejmý ze slovesného tvaru.

Lenka slíbila, že si udělá úkoly. Místo toho ale byla venku s přáteli.
Ve druhé větě se objevuje podmět nevyjádřený, přímo ve větě zmíněn není, ale z předchozí věty víme, že podmětem je Lenka/ona.

Přemýšlel o svém životě.
Podmět ve větě není vyjádřen, ale z tvaru slovesa je patrné, že podmětem je 3. osoba jednotného čísla: on.

Podmět všeobecný

Jedná se o podmět, který není slovně vyjádřen a zároveň není ani znám. Nevíme, kdo nebo co je podmětem. Místo chybějícího podmětu si můžeme dosadit slova jako: lidé, člověk, někdo, všichni apod. Často se podmět všeobecný objevuje v přirovnáních a rčeních.

Hlásili to v rozhlase.
Z tvaru slovesa víme, že podmětem jsou „oni“. Nevíme ale, kdo jsou oni.
Jak si usteleš, tak si lehneš.
Z tvaru slovesa víme, že podmětem je zájmeno „ty“. Tento podmět je ale platný pro všechny a nevztahuje se pouze k jedné osobě.

Procvičte si určování podmětu