Stigma × stygma

Při zdůvodňování pravopisu tohoto slova nám bude nápomocný jeho původ. Jedná se totiž o slovo cizího původu, a proto zde neplatí běžná pravopisná pravidla.

Není zde důležité, že písmeno „t“ je běžné označováno jako tzv. tvrdá souhláska, po které zpravidla následuje „y“, ani že při vyslovení slova slyšíme v základu „y“. Výslovnost sice dodržujeme a vyslovujeme tvrdě [stygma], ale píšeme vždy pouze s „i“, tedy stigma.

Základem je řecký výraz stigma, kde též vidíme „i“, a proto pravopis respektujeme. Podstatné jméno stigma může označovat více jevů zároveň, používáme jej pro označení např.: stopy po ráně na těle Ježíše Krista či vypáleného znamení na těle otroka nebo trestance ve starověkém Řecku, barevné skvrny na křídle hmyzu, průduchu do dýchací soustavy členovců atd. Ve všech těchto případech však dodržujeme psaní „i“, stejně jako ve slovech příbuzných a odvozených, např.: sloveso stigmatizovat apod.

Příklady:

Své mateřské znaménko považuje spíše za stigma než přednost.

Rány na těle Ježíše Krista jsou označovány jako stigmata.