Nadosah × na dosah

V tomto případě nás láká psát výrazy dohromady jako jedno slovo, protože známe tzv. spřežky — spojení předložky a jiného slovního druhu, které se dohromady píší, např.: obden, najisto, přitom, potom, nakonec apod.

Zde toto ale neplatí a o spřežku se nejedná, píšeme tedy pouze zvlášť jako samostatnou předložku „na“ a podstatné jméno „dosah“ — na dosah, i přesto, že se slova velice často vyskytují právě v tomto spojení (není to ale pravidlem). Podstatné jméno dosah používáme pro označení místa, kam je možné dosáhnout rukama nebo něčím jiným, případně důležitost nebo význam něčeho (např. rozhodnutí).

Příklady:

Vítězství měl na dosah ruky, ale nakonec skončil druhý.

Rozhodnutí vlády mělo velký dosah i na životy obyčejných lidí.