Sbíječka × zbíječka

Psaní podstatného jména sbíječka je v tomto případě jednoznačné a lze jej napsat pouze takto: sbíječka s počátečním „s“. Musíme zde dát pozor na význam slova a tomu přizpůsobit i pravopis.

Základem tohoto podstatného jména je sloveso sbít/sbíjet ve smyslu stlouci, přitlouci k sobě apod. Řídíme se zde známými pravidly pro psaní předpon s-/z-. Zde se jedná o směřování dohromady, např. jako u slov: spojit, sjednotit, sblížit se, scelit apod.

Podstatné jméno sbíječka je odvozeno od zmíněného slovesa, a proto píšeme též s počátečním „s“. Pozor na záměnu se slovesem zbít s počátečním „z“, které je užíváno ve smyslu ztlouci, zmlátit apod.; význam slova je zcela odlišný. Sbíječka je označení pro přístroj, kterým se bourá hornina či zdivo.

Příklady:

Tatínek si na rekonstrukci našeho domu pořídil novou sbíječku.

Když řemeslníci spustili sbíječky, nebylo slyšet vlastního slova.

Pošli tento příspěvek svému blízkému