Sprostit × zprostit

Český pravopis připouští pouze jednu podobu, a to zprostit se „z“. Při zdůvodnění pravopisu se řídíme běžnými poučkami o psaní předpon s-/z-.

Předponu z- píšeme vždy, kdy se jedná o slovesa, která mají význam stát se něčím, což platí i zde. Základem je přídavné jméno prostý, sloveso zprostit je užíváno ve významu činit něco prostým, stávat se prostým, např. zprostit poplatků (činit je prostými), zprostit viny či slibu.

Synonymem může být např. sloveso osvobodit od něčeho či zbavit. Dochází tedy ke změně prostý – zprostit, proto píšeme předponu z- (stejné je to u výrazů s obdobným významem „stát se něčím“ – ocel- zocelit, pochybný – zpochybnit, totožný – ztotožnit apod.). Druhým důvodem pro psaní předpony z- je tzv. změna stavu.

Příklady:

Obžalovaný byl zproštěn viny.

Rozhodl jsem se ho zprostit slibu mlčenlivosti.