I když × ikdyž

Přestože jsou obě části tohoto spojkového výrazu velmi úzce spjaty, nelze je psát dohromady jako jedno slovo. Český pravopis uznává pouze oddělené psaní s mezerou, tedy i když.

Výraz je tvořen spojkou souřadicí i a spojkou podřadicí když, ale společně ho vnímáme jako spojku podřadicí přípustkovou. Tato spojka uvozuje vedlejší větu přípustkovou vyjadřující výhradu, navzdory které je tvrzení hlavní věty platné, tedy okolnost, která je v nějakém rozporu s dějem věty řídící. Může stát na začátku i uvnitř souvětí. Významově odpovídá dalším přípustkovým spojkám přestože, ačkoli, třebaže.

Pozor! Pokud výraz i když stojí v přípustkovém významu uvnitř souvětí, vždy před i píšeme čárku.

Příklady:

I když jsem mu hodně věřila, zkoušku nakonec neudělal.
Večer jsem šla cvičit, i když jsem byla hodně unavená.
Šli tam, i když věděli, co je čeká.
Nevěřili byste, kolik tam bylo lidí, i když od rána pršelo.
I když ji viděl poprvé, měl pocit, že se znají odjakživa.