Detail × detajl
Toto podstatné jméno není českého původu, čemuž odpovídá i jeho pravopis; český jazyk uznává jako pravopisně správnou pouze variantu detail. Slovo označující podrobnost, jednotlivost nebo maličkost pochází původně z francouzského detail, které značilo odřezek (détailler – odřezávat).
I přesto, že výraz přešel do českého jazykového systému a lze jej zcela běžně skloňovat (podle vzoru hrad), je nutné respektovat pravopis odvozený od výchozího slova.
Je nepřípustné slovo psát s „j“ a to i přesto, že správná výslovnost slova je právě [detajl]. Stejné pravidlo platí i pro slova odvozená, např. detailní.
Příklady:
Malíř portrétu kladl velký důraz na detail jejich rtů.
Nechali jsme si vypracovat detailní posudek na hodnotu našeho domu.