Do teď × doteď

Spisovný český jazyk respektuje podobu do teď i doteď. 

Obě varianty jsou možné psát – do teď jsou dvě slova (předložka a příslovce), varianta doteď je tzv. příslovečnou spřežkou.

I výrazy dosud, doposud, doposavad, dokdy apod. jsou psány dohromady jako jedno slovo, protože se jedná o konkrétní zájmenná příslovce nebo příslovečné spřežky, což platí i pro variantu doteď.

Využívat lze i hovorovou variantu doteďka.

Příklady:

Nechápu, jak jsi to mohla vydržet až do teď / doteď.

Do teď / Doteď jsem si myslel, že jsi čestný člověk.