Dokola × do kola

Český pravopis připouští jako spisovné oba uvedené tvary, lze napsat dokola i do kola, je však nutné rozlišovat různé významy slov.

Dokola (psáno jako jedno slovo, patří mezi příslovce a vyjadřuje opakování děje, např. mluvit pořád dokola), směr do kruhu (kolem, dokolečka) nebo situaci, kdy se při rozhodování uváží všechny možnosti.

Odlišný případ je ale do kola, psáno zvlášť, protože se jedná o spojení předložky „do“ a podstatného jména středního rodu „kolo“ ve 2. pádě. Tuto variantu použijeme, pokud máme na mysli podstatné jméno kolo ve významu jízdního kola, kola vozu, kruhu (vepsat do kola), závodního okruhu, jednotlivé části utkání nebo soutěže (do pátého kola) atp.

Příklady:

Už mě nebaví ho poslouchat, vypráví stále o tom stejném dokola.

Když se to vezme kolem dokola, tak vlastně jinou možnost ani nemáme.

Pořád se jen točila dokola, aby viděla, jak jí vlaje sukně.

Při jízdě z kopce se mi zamotala nohavice do kola.