Lub × lup
Stačí jedno písmenko jiné a hned tu máme jiný význam – rovnou vám říkáme, že lub a lup nejsou stejná slovíčka, ač se to při vyslovování špatně odlišuje díky stejné zvukové podobě. Jak je od sebe odlišit? Stačí pochopit kontext, ve kterém je dané slovo použité.
Lub
Původem (dle etymologie) označovalo slovíčko lub „dřevěný kruh u síta“, případně „obednění mlecích kamenů ve mlýně“.
Velmi často toto slovíčko používáme i dnes (přestože ve svém původním významu je to spíše historismus) ve spojení „mít něco za lubem“. Významově odpovídá tvrzení „má něco schovaného pro sebe“ – například „neříká nám celou pravdu“. Vychází to ze situace, kdy mlynářovi za lubem zbyla mouka, kterou měl odevzdát dalšímu pracovníku ve mlýně.
Citace V. Machka (viz zdroj):
“Lub“/ jakožto mlýnský termín není původní: domácí ruční žernov býval zasazen v kadlubu vydlabaném v jednom kusu dřeva, mlýnský žernov byl obedněn dlužemi jako díž – zde staré /“kadlub“/ bylo vytlačeno rýmovým slovem /“lub“/.
Pokud bychom hledali původ zápisu daného slovíčka, musíme jít ještě do hlubší historie. V praslovanském jazyce označovalo slovo „lubь“ vrstvu dřeva, která byla pod kůrou. Podobnou jazykovou podobu má latinský výraz „liber“, který se později používalo pro označení tištěné knhy. A není náhodou, že prapůvodně se zápisky psaly na vniřní stranu dřevěné kůry, takže je zde podobnost rozhodně důvodná.
Lup
Slovíčko lup nemá nic společného s kůrou či mlýnem. Jedná se o označení pro předměty/peníze, které byly ukradeny (tzv. uloupeny – proto je zde tvar 1 lup).
Může se ale jednat i o výraz se spojení „má na hlavě mnoho lup“ (většinou používané ve tvaru mnoho lupů – v menším výskytu je jen krátká varianta). V tomto případě mluvíme otravné loupající se kůži (odborně Pityriasis simplex, případně v horší variantě – obtížněji vyléčitelné – jako Seborrheic Dermatitis, neboli seboroická dermatitída).
Dalším možným významem je množné číslo od lupy – zvětšovacího sklíčka.
Příklady:
On má jistě něco za lubem.
Dokázali z národní banky odnést lup v hodnotě stovek miliónu.
Jeho hlavy byly plné lup.
Na stole se mu válelo velké množství různě silných lup.
Zdroj: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. ISBN 978-80-7422-048-7