Standard × standart

Častý neduh uživatelů češtiny. O čem je řeč? Přece o užívání koncové souhlásky ve slově standard.

Výraz standard, jehož jedinou správnou podobou je varianta zakončená souhláskou d, k nám přišel z angličtiny. Označuje skutečnosti, které odpovídají platným normám – tedy to, co je považováno za vhodné a správné (standardem naší firmy je kvalita). Rovněž se s ním setkáme ve významu ustáleného či obvyklého typu, míry, úrovně apod. Často jej užíváme ve chvíli, kdy něco hodnotíme či srovnáváme (Dnešní jízda tramvají byla naprosto úděsná! Domníval jsem se, že klimatizace je již v každé jízdní soupravě standardem, ale bohužel jsem se mýlil.).

Nepleťte si výrazy standard a standarta

Skutečnost, že velké množství pisatelů ve slově standard chybuje, může být zapříčiněna výrazem standart, pod kterým se ve skutečnosti skrývá 2. pád množného čísla slova standarta. Tento původem německý výraz se používá pro označení vlajky (v Čechách je slovo standarta často spojováno s prezidentskou vlajkou, tedy státním symbolem).

Přídavné jméno odvozené od správné varianty: standardní

Nezapomeňte na správný pravopis ani u dalších příbuzných slov (standardizace, standardizační, standardizovat). V případě standarty (vlajky) je příbuzným slovem výraz standartový (Prezidentská vlajka právě vystoupala na standartovou tyč.).

Příklady:

Takové skvělé chování by mělo být standardem ve všech restauracích.
V našem hotelu nabízíme i několik nadstandardních pokojů.
Když jsem v loňském roce pracovala v cizině, zvykla jsem si na opravdu vysoký životní standard.
Klimatizace a elektrické otevírání oken se dnes považuje za standardní výbavu většiny automobilů.

Jedním ze státních symbolů České republiky je také prezidentská standarta.
V dnešním testu ze společenských věd jsme měli vysvětlit rozdíl mezi standartou
 a standardem.