Lomoz × komos

Slovem lomoz (hlomoz) označujeme velký hluk, hřmot.

Kómos je označení pro veselý průvod, který doprovázela hudba, zpěv a tanec. Tento průvod se konal během starořeckých slavností. Kómos je taktéž starořecký daimón či bůh. Patřily mu radovánky, hýření a nezřízené popíjení.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu lomoz podává následující výklad.

Slovo lomozit je odvozeno od staročeského lomoziti (lomcovat, lámat, trhat, trápit). To je odvozeno od lomit (lámat). Vývoj významu byl následující: lámat, lomcovat → vydávat lámavý zvuk, potýkat se → hlučet, hřmotit.

Lomoz lze psát dvěma způsoby, a to lomoz a hlomoz. Důležité je, aby byla v textu zachována jednotnost.

V případě, že kómos označuje hýřivý průvod, napíšeme jej s malým počátečním písmenem. Pokud Kómos označuje boha radovánek, pak jde o vlastní jméno, které píšeme s velkým počátečním písmenem. V obou případech se píše „ó“ (komos je chybný zápis).

Dělení slova:

lo-moz

hlo-moz

kó-mos

Skloňování

Lomoz/hlomoz

Patří mezi podstatná jména rodu mužského neživotného, která skloňujeme podle vzoru hrad.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. lomoz/hlomoz lomozy/hlomozy
2. lomozu/hlomozu lomozů/hlomozů
3. lomozu/hlomozu lomozům/hlomozům
4. lomoz/hlomoz lomozy/hlomozy
5. lomoze/hlomoze lomozy/hlomozy
6. lomozu / hlomoze, hlomozu lomozech/hlomozech
7. lomozem/hlomozem lomozy/hlomozy

Kómos (průvod)

Patří mezi podstatná jména rodu mužského neživotného, která skloňujeme podle vzoru hrad.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. kómos kómy
2. kómu kómů
3. kómu kómům
4. kómos kómy
5. kóme kómy
6. kómu kómech
7. kómem kómy

Kómos (bůh)

Patří mezi podstatná jména rodu mužského životného, která skloňujeme podle vzoru pán.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. Kómos
2. Kóma
3. Kómu/Kómovi
4. Kóma
5. Kóme
6. Kómu/Kómovi
7. Kómem

Příkladové věty

Při opravě střechy nadělali strašný lomoz.

Na sídlišti opravovali kanalizaci, a když se do asfaltu zakousla sbíječka, přes pekelný hlomoz jsem neslyšel ani svůj vlastní hlas.

Říká se, že rodiči Kóma byli Dionýsos a Kirké.

Ulicemi města se táhl kómos, víno teklo proudem a bujarý zpěv stoupal nad střechy.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – lomoz. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 10.05.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=lomoz Internetová jazyková příručka – hlomoz. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 10.05.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hlomoz Internetová jazyková příručka – kómos. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 10.05.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=k%C3%B3mos Kómos – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%B3mos
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému