Kontraindikace × kondraindykace

Kontraindikace se používá v oblasti medicíny a označuje vážné příčiny, které znemožňují podání určitého léku, způsobu léčby nebo výkonu, například v případě, kdy podání jednoho léku snižuje účinky druhého nebo může dojít k vyvolání zcela opačného účinku.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu kontraindikace podává následující výklad.

Předpona (i předložka) kontra pochází z latinského contrā (proti) a to z con- (kom-; z latinského cum s významem „s“).

Indikovat (indikace) znamená určovat, ukazovat. Indikovat pochází z latinského indicāre (ukazovat, udávat) od indīcere (oznamovat, ohlašovat) z předpony in- a dīcere (říkat).

Slovo bylo přejato do našeho jazyka a počeštěno do podoby kontraindikace. Zápis respektuje etymologii slov, proto je správně pouze psaní v podobě KONTRAINDIKACE.

Dělení slova:

kon-tra-in-di-ka-ce

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo kontraindikace, jsou: vyloučení, eliminace.

Skloňování

Kontraindikace patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. kontraindikace kontraindikace
2. kontraindikace kontraindikací
3. kontraindikaci kontraindikacím
4. kontraindikaci kontraindikace
5. kontraindikace kontraindikace
6. kontraindikaci kontraindikacích
7. kontraindikací kontraindikacemi

Příkladové věty

V případě, že užíváte hormonální antikoncepci, neberte nic, co obsahuje třezalku, protože dojde ke kontraindikaci.

V tomto případě je riziko kontraindikace až 50 %.

Pro anestezii vazokonstriktorem existují kontraindikace, například pokud jste v nedávné době prodělali infarkt myokardu.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – kontraindikace. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 30.03.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=kontraindikace
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému