Instance × ynstance
Instance znamená úřad, orgán či úřední činitel určitého stupně, především soud; orgán, který má pravomoci k provádění něčeho.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu instance podává následující výklad.
Instance pochází z latinského īnstantia (přítomnost, naléhavost) od īnstāre (stát na něčem, naléhat). Jedná se o složeninu in- (latina, předpona; v, do) a stāre (stát).
Jedná se o slovo přejaté a počeštěné do podoby instance. Z výše uvedeného vyplývá, že správný způsob zápisu je pouze v podobě INSTANCE.
Dělení slova:
in-stan-ce
Příbuzná slova:
instanční (přídavné jméno), instančně (příslovce)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo instance, jsou: úřad, soud (určitého stupně), stolice; kompetentní orgán, rozhodující činitel; stupeň, úroveň; výskyt.
Skloňování
Instance patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru růže.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | instance | instance |
2. | instance | instancí |
3. | instanci | instancím |
4. | instanci | instance |
5. | instance | instance |
6. | instanci | instancích |
7. | instancí | instancemi |
Příkladové věty
Pokud o něčem rozhodne soud první instance, odvolání proti tomuto rozhodnutí se musí podat již k soudu druhé instance, který bude rozhodovat dále.
Nejvyšší instancí je sněm.