Cavyky × caviky

Výrazem cavyky označujeme okolky, průtahy, jakékoli zdržování, které jednání směrují pryč od vytyčeného cíle.

Zároveň cavyky mají významy: udělat něco ihned, udělat něco rychle → bez cavyků; nevyhovět hned, ale nechat se chvíli přemlouvat; dělat z něčeho problematickou záležitost.

Pravopis a etymologie

Slovník nespisovné češtiny nám ke slovu cavyky podává následující výklad.

Cavyky mají kořeny v 19. století. Význam slova je „okolky“. Cavyky zřejmě vznikly kontaminací ze slov cáry (hluky, okolky) a povyk. (Kontaminace znamená, že se zkřížila dvě slova, která jsou si blízká svým významem, a tím vzniklo zcela nové slovo. Významová blízkost podmínkou není, avšak proces se tím usnadní.)

Cavyky i slovo povyk patří mezi vyjmenovaná slova po V, z tohoto důvodu je správné pouze psaní s tvrdým y → CAVYKY (POVYK).

Dělení slova:

ca-vy-ky

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo cavyky, jsou: okolky, průtahy, drahoty, otálení, váhání; ceremonie, skrupule.

Skloňování

Cavyky patří mezi podstatná jména rodu mužského neživotného, která skloňujeme podle vzoru hrad. Cavyky se řadí mezi podstatná jména pomnožná, mají tedy pouze tvar množného čísla.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. cavyky
2. cavyků
3. cavykům
4. cavyky
5. cavyky
6. cavycích, cavykách
7. cavyky

Příkladové věty

I když se mu nechtělo, udělal to rychle a bez zbytečných cavyků.

Než mě máma pustila ven, nadělala kolem toho takových cavyků, že jsem si říkala, jestli raději nezůstanu doma.

Tu smlouvu nakonec podepsal, ale těch cavyků kolem, to by jeden nevěřil!

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému