Osvícenství v literatuře

Literární směr, který se vyvinul během 18. století ve Francii, kde pro něj v období Velké francouzské revoluce byly ideální podmínky. Za vlády rozmařilých francouzských králů gradovala nevole vůči absolutistické monarchii, kterou osvícenská literatura hojně kritizuje.

Myšlenky osvícenství navazují na odkaz renesance. Prosazuje svobodu myšlení, projevu, nadvládu rozumu a pravdy. Zásadní myšlenkou osvícenství je také rovnost všech lidí (heslo francouzské revoluce je: „Rovnost, volnost, bratrství“).

V době osvícenství se mj. rozvíjí průmysl – otevírají se velké továrny (cukrovary, železárny, textilní továrny a další), vzniká mnoho vynálezů (je významně zdokonalen parní stroj, vynalezen Voltův článek). V českých zemí se otevírá první železniční trať (na koňský pohon). Zvyšuje se životní úroveň a s ní i počet obyvatel.

Do Evropy jsou dovezeny brambory – s úmyslem, aby vyřešily nedostatek potravin (potýkají se ale s nedůvěrou a jsou většinou používány ke krmení dobytka; časem se stanou pokrmem nejchudších – ve vyšších kruzích jsou považovány za nečisté, protože rostou pod zemí).

Na trůně rakousko-uherského císařství se na dlouho usazuje Marie Terezie (doba vlády 1741 – 1780) a její syn Josef II. (1780 – 1790) – jejich vláda přináší mnoho reforem: povinnou školní docházku, zrušení nevolnictví (1781), zavedení příjmení a evidence obyvatel, stavbu nemocnic a různých sociálních zařízení a také částečnou náboženskou svobodu (Toleranční patent – 1781; umožnil se hlásit k římsko nebo řecko-katolické, helvetské nebo luterské církvi). Literaturu českých autorů z tohoto období najdete v kapitole Národní obrození.

Dosud zaostalé Rusko se začíná velice rychle rozvíjet za vlády cara Petra Velikého (1696 – 1725). Ten ze svých cest po světě přináší mnohé novinky a snaží se dohnat „západ“. Způsob jeho vlády se označuje jako samoděržaví – absolutistická vláda, ve které je carova vůle zákonem. Petr Veliký měl vlastní tajnou policii a také změnil způsob vedení armády. Byl příznivcem vynálezů, sám zkoušel i různé chirurgické a lékařské zákroky, ovládal také různá řemesla.

V Rusku provedl měnovou reformu, která vedla k upevnění ruské měny – stříbrného rublu. Zavedl juliánský kalendář a zmodernizoval cyrilici. Na svém dvoře zavedl mj. „západní“ oblékání a přinutil šlechtice, aby se holili (dříve byl u nich obvyklý dlouhý plnovous).

LITERATURA FRANCIE

Francois Voltaire (1694 – 1778)

Historik, filozof, básník, odpůrce církevního fanatismu.

Candide neboli Optimismus

Satirický román v próze o hledání životního štěstí. Román reaguje na učení německého filozofa Wilhelma von Leibnitze, který napsal teorii o nejlepším možném světě. Voltaire se mu vysmívá.

Hlavním hrdinou je Candide, který vyrůstá na německém zámku a kterého vychovává učitel Panglos. Ten je zastáncem teorie, že vše na světě má příčinu a následek a svět je proto dokonalým a už na něm nelze nic zlepšit. Candide se zamiluje do dívky Kunigundy, ale když ji políbí, je přistižen a vyhnán ze zámku. Od té chvíle cestuje Candide po světě, poznává nové země, ale také se dostává do nebezpečných dobrodružství, kdy mu často jde o život. Časem se dozví, že Kunigunda byla zabita a setkává se i se svým učitelem Panglosem. Jejich osudy se pak zamotávají, setkávají a rozcházejí, aby se znovu potkali.
Panglos stále věří své teorii, Candide se ale po všech peripetiích ptá, jak dosáhnout štěstí. Turek, se kterým se setká, mu svěří, že celý život se věnuje jednoduché práci a vyhýbá se třem zlům: nudě, bídě a zločinu.

Charles de Montesquieu (1689 – 1775)

Perské listy – popisují cestu Peršana do Evropy za vzděláním

Francouzští encyklopedisté

Skupina francouzských filozofů a vědců, kteří se podíleli na sepsání Velké encyklopedie, která měla shrnout veškeré tehdy dostupné vědění. Encyklopedie vyšla poprvé v roce 1751 a má celkem 28 svazků.
Vydání encyklopedie vedl Denis Diderot a Jean le Rond d’Alembert, dále se na ní podílelo asi desítka autorů včetně Voltaira, Jeana- Jacquese Rousseau, Charlese Louise Montesquieu ad.

Denis Diderot (1713 – 1784)

Jeptiška – román v dopisech, jejichž autorkou je dívka přinucená vstoupit do kláštera

Jakub fatalista – román, který se zabývá otázkami svobodné vůle, je parodií na dobrodružný román. Je satirou francouzské společnosti 2. poloviny 18. století. Během humorného putování šlechtice a jeho sluhy Jakuba, poznávají oba mnoho různých lidí – zástupců francouzské společnosti. Jakub fatalista (= je přesvědčen, že vše důležité v životě je předurčeno) je tu zástupcem obyčejných lidí. Jeho pán je přesvědčen o své nadřazenosti a jedná s Jakubem z pozice moci.
Církev zařadila knihu na Index zakázaných knih.

LITERATURA ANGLIE

Díla Daniela Defoe a Jonathana Swifta se řadí k počátkům realismu v Anglii.

Daniel Defoe (1660 – 1731)

Robinson Crusoe – dobrodružný román o trosečníkovi, který se snaží přežít na opuštěném ostrově. Robinson je ideálním osvícenským hrdinou – přežívá díky svému rozumu a schopnostem.

Jonathan Swift (1667 – 1745)

Gulliverovy cesty – satirický a utopický filozofický román ve formě dobrodružného cestopisu, ve kterém Swift kritizuje poměry ve společnosti a přináší představu o společnosti ideální.

Obě díla jsou mnohokrát zpracována buď jako film nebo jako audiokniha. Zkuste si najít nějakou verzi, která vám bude nejvíc sedět.
Robinson Crusoe je např. i v hodinové loutkové verzi a výtvarném řešení Adolfa Borna: https://www.csfd.cz/film/158502-dobrodruzstvi-robinsona-crusoe-namornika-z-yorku/ nebo hrané verzi s Piercem Brosnanem v hlavní roli https://www.csfd.cz/film/6714-robinson-crusoe/

LITERATURA RUSKA

Ruská literatura tohoto období je poznamenána vlivem francouzské literatury a vznikem moderní podoby cyrilice, proto se ruští autoři snaží o zavedení spisovné formy ruského jazyka a uplatňování nového písma. Toto období je předzvěstí zlatého období v ruské literatuře (dále o něm v kapitole Romantismus). Významným představitelem vědecké literatury je Michail Lomonosov.

Michail Lomonosov (1711 – 1765)

Všestranně nadaná osobnost, chemik, fyzik, filozof a básník. Inicioval založení univerzity v Moskvě (později Lomonosova univerzita). Zakladatel fyzikální chemie, zakladatel první ruské laboratoře, vedoucí jednoho z kabinetů Akademie věd atd. Vytvořil také základy nové ruské poezie a vědecké gramatiky ruského jazyka.

Dílo: rozsáhlé básnické dílo, ódy, epigramy, dramata pro ruské dvorní divadlo, kronika Stará ruská historie

LIBERTINISMUS

V období osvícenství se objevuje další literární směr, který poukazuje na témata úpadku mravů a absenci mravní autority zejména francouzské šlechty. Tento směr se nazývá libertinismus – jeho postavami jsou tzv. libertinové (viz film Libertin s Johnny Deppem v hlavní roli: https://www.csfd.cz/film/134333-libertin). Jeho nejznámějšími autory jsou:

Choderlos de Laclos (1741 – 1803)

Nebezpečné známosti – román v dopisech, jehož hlavní postavou je svůdník – hrabě Valmont (viz oscarový film Miloše Formana Valmont nebo Velmi nebezpečné známosti: https://www.csfd.cz/film/2986-valmont)

Markýz de Sade (1740 – 1814)

Autor skandálních děl o sexualitě, posedlosti a zlu, které vnímá jako součást lidské přirozenosti. Byl mnohokrát vězněn pro skandály, jichž byl iniciátorem i účastníkem. Svůj nejznámější román napsal během věznění v Bastile.

120 dnů Sodomy – román, který popisuje dění, které se odehrává po několik měsíců na švýcarském hradě, kam si zhýralí šlechtici pozvou své přátele, prostitutky a velice mladé chlapce a dívky, s nimiž provádějí různé sexuální hrátky. Ty jsou většinou sadistického a pedofilního ražení. Jejich hry se ale stupňují a postupně začínají nabírat čím dál více násilný charakter. Román byl pro svou „zvrhlost“ vydán až v roce 1905 a mnohokrát zakázán. Film, který byl podle románu natočen, měl podobný osud. Je obvyklé, že během jeho uvedení v kinech i dnes diváci doslova prchají ze sálu.

Pzn.: Nemáte-li silný žaludek, na film se nedívejte.