Plebs × pleps
Pojmem plebs/plebejec (plebejové) se ve starém Římě označovali svobodní občané, kteří neměli žádný politický vliv. V pozdějších dobách se jako plebs označovali příslušníci chudých vrstev, obyčejní a nekultivovaní lidé. Slovo má často hanlivé zabarvení.
Pravopis a etymologie
Slovo plebejec bylo do našeho jazyka přejato z němčiny, a to konkrétně ze slova Plebejer. Plebejer má původ v latinském plēbēius. Ve svém původním významu bylo plēbēius přídavné jméno (lidový) od plēbs coby lid, dav či množství.
Jak jsme si uvedli výše, slovo bylo do našeho jazyka přejato z němčiny (Plebejer) a počeštěno. Z tohoto důvodu je správný pouze jeden způsob psaní – plebs (psáno s b).
Skloňování
Plebs je podstatné jméno rodu mužského neživotného a skloňujeme jej podle vzoru hrad.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | plebs | plebsy |
2. | plebsu | plebsů |
3. | plebsu | plebsům |
4. | plebs | plebsy |
5. | plebse | plebsy |
6. | plebsu | plebsech |
7. | plebsem | plebsy |
Synonyma
Synonyma ke slovu plebs jsou: spodina, lumpenproletariát.
Lumpenproletariát je pojem, který zavedli Karl Marx a Friedrich Engels. Lumpenproletariát v sobě zahrnuje všechny vyvrhele společnosti. Charakteristická je pro ně nechuť mít pravidelné a poctivé zaměstnání, jsou neschopní a neproduktivní. Patří sem lidé sporného původu, jejichž živobytí je také značně pochybné (zloději), dále povaleči, komedianti, hazardní hráči, zločinci, podvodníci, pasáci, žebrota a jiní jim podobní.
Příkladové věty
To nechci, to je dobré tak akorát pro plebs.
Myslí si, že je něco víc, ale přitom patří mezi obyčejný plebs.
„Vyveďte ten plebs, ať se mi klidí z očí!“ přikázal král svým strážným.