Lůj x lúj
Pojmem lůj označujeme produkt z živočišného tuku. Oproti sádlu se zpracovává při nižších teplotách a je hůře stravitelný. Lidé s ním s oblibou v zimě přikrmují ptáky.
Dříve se z loje vyráběly svíce a mýdla. Balzámy na rty, známé též pod názvem jelení lůj, však lůj jako takový neobsahují. V přeneseném významu lze výraz použít také k označení situace, kdy jsme ve velice nepříjemné (a někdy bezvýchodné) situaci – být v loji.
Pravopis a etymologie
Slovo lůj prochází napříč slovanskými jazyky – polsky łoj, ruský dialekt loj, srbsky a chorvatsky lôj, staroslověnsky loi. Praslovanské lojь je zřejmě odvozeno z indoevropského kořene leiH-, který je obsažen také ve slovese lít (tedy něco, co se lije; z loje se lily například svíce).
Váháme-li mezi ú a ů, platí následující pravidla:
„Čárkované“ ú píšeme:
- na začátku slov (úsměv, ústa, úpal, úkol, úmysl),
- po předponách a po prvních částech u slov složených (trojúhelník, pravoúhlý, bezúhonný),
- v určitých citoslovcích (cukrú, vrkú),
- ve slově ocún a v některých slovech přejatých (múza, léčebná kúra, manikúra).
„Kroužkované“ ú píšeme:
- uprostřed slov (lůj, kůra stromu, vůl, růže, dům),
- v některých pádových koncovkách podstatných jmen, a to především ve a 3. pádě čísla množného (2. p. mn. č. – pánů, mužů, strojů, psů; 3. p. mn. č. – pánům, mužům, strojům, psům),
- u přídavných jmen přivlastňovacích (otcův, Petrův),
- na konci příslovcí (domů, dolů).
Skloňování
Lůj je podstatné jméno rodu mužského neživotného a skloňujeme jej podle vzoru stroj.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | lůj | loje |
2. | loje | lojů |
3. | loji | lojům |
4. | lůj | loje |
5. | loji | loje |
6. | loji | lojích |
7. | lojem | loji |
Příkladové věty
Během zimy se vřele doporučuje přikrmovat ptáčky směsí loje a zrníček bohatých na energii, jako jsou například slunečnicová semínka.
Lůj mají rády především sýkory.
Jelení lůj neboli balzám na rty chrání rty před přílišným vysušením.
Z loje se krom jiného vyrábějí také lojové svíce.