Akceptace × akcentace

Slovo akceptace znamená přijetí nebo uznání určitého návrhu či věci. V sociálním ohledu pak také přijetí jedince do skupiny a v ekonomickém pojetí zase přijetí závazku plynoucího z cizí směnky. Společným bodem je tedy slovo „přijetí“, což je také doslovný latinský překlad.

Slovo akcentace znamená, že něčemu (události, jevu, pravidlům, …) připisujeme důležitý a zvláštní význam, že danou okolnost zdůrazníme. Slovo akcent vyjadřuje slovní (větný) přízvuk, to, že určitou slabiku odlišíme od těch ostatních silou i melodií hlasu.

Pravopis a etymologie

Původ slova akceptace nalezneme v latinském acceptāre od accipere, tedy přijímat. Jedná se o předponu ad- a capere (brát, pojímat).

Původ slova akcentace nalezneme v latinském accentus (důraz, přízvuk) od accinere (přizpěvovat, přizvukovat). Jedná se od předponu ad- a canere (zpívat).

Skloňování

Akceptace je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. akceptace akceptace
2. akceptace akceptací
3. akceptaci akceptacím
4. akceptaci akceptace
5. akceptace akceptace
6. akceptaci akceptacích
7. akceptací akceptacemi

Akcentace je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. akcentace akcentace
2. akcentace akcentací
3. akcentaci akcentacím
4. akcentaci akcentace
5. akcentace akcentace
6. akcentaci akcentacích
7. akcentací akcentacemi

Synonyma

Synonyma pro slovo akceptace jsou: přijetí, přijímání.

Synonyma pro slovo akcentace jsou: důraznost, přízvukovaní, podtrhávání čeho (v přeneseném smyslu).

Příkladové věty

Pokud má být projekt v dohledné době dokončen, bude zapotřebí akceptace změn v podstatně rychlejší podobě, než tomu bylo doteď.

„Pacient se v posledních měsících výrazně zlepšil, dokonce po vytrvalé behaviorální terapii došlo i k jeho akceptaci zpět do společnosti,“ zapisovala doktorka do karty.

Rádi bychom v naší firmě posílili vzájemné kolegiální vztahy s akcentací na důvěru a rovnost.

Jeho projev vynikal nebývale přesnou akcentací a ráznou kadencí.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému