Uhodni představitele české literatury 2. pol. 20. st.

1. Hrdiny mých povídek se stali obyčejní lidé, kteří se za 2. sv. války dostali do mimořádné situace. Jako třeba středoškolský profesor přezdívaný Vyšší princip.

2. Trpěl jsem pocity strachu a úzkosti, které byly vyvolány mou sexuální orientací. Do svých děl jsem vkládal postavu slabého chlapce, který je pronásledován svým přísným otcem.

3. Vystřídal jsem řadu zaměstnání, měl jsem rád obyčejné lidi, ve kterých jsem hladal perličku na dně jejich duše. Vytvořil jsem nový literání typ, tzv. pábitele.

4. Skrze svá díla jsem se snažil šířit povědomí o holocoustu. Před komunismem jsem emigroval do Ameriky.

5. Miloval jsem řeku Berounku, rybaření, rád jsem vzpomínal na svou rodinu, převážně na svého povedeného tatínka Lea Poppera.

6. Sepsal jsem protikomunistický manifest 2000 slov, poté jsem již nemohl veřejně publikovat.

7. Byl jsem zakládajícím členem Charty 77, má dcera byla též spisovatelkou. Vzpomínky na normalizační dobu popsala ve svém díle Indiánský běh.

8. Vytvořil jsem postavu Dannyho Smiřického, který znázorňuje mé alter ego. Mou ženou se stala Zdena Salivarová.

9. Mé romány patří mezi světové bestsellery, většinou již píšu jen francouzsky, pozornost zaměřuji na vrstvu intelektuálů.

10. Ve svých dílech upozorňuji na problematiku stereotypu, používám černý humor a ironii, mým častým tématem je erotika.

11. Osvědčila se mi spolupráce s dvojicí Jarchovský - Hřebejk, podle mých předloh byly natočeny filmy Pelíšky, Pupendo, Šakalí léta.

12. Můj grotestní román s autobiografickými prvky se stal divácky oblíbeným představením, ve kterém excelovala Bára Hrzánová.