Portmonka × portmomka
Představte si Francii, romantickou zemi, v níž si sednete na zahrádku restaurace s výhledem na park, jehož krásy byly inspirací pro Monetovy obrazy, a do ucha vám bude zpívat Édith Piaf své tklivé L’hymne à l’amour, zatímco budete z orosené sklenice upíjet dobré červené víno. Ano, právě zde můžeme hledat původ slova portmonka.
Pravopis a etymologie
Portmonka se zrodila ze spojení francouzských slov porter (nést) a monnaie (peníz, mince) – porte-monnaie, tedy peněženka.
Z tohoto důvodu píšeme ve druhé části slova portmonka „n“.
Skloňování
Portmonka patří mezi podstatná jméno rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
1. | portmonka | portmonky |
2. | portmonky | portmonek |
3. | portmonce | portmonkám |
4. | portmonku | portmonky |
5. | portmonko | portmonky |
6. | portmonce | portmonkách |
7. | portmonkou | portmonkami |
Synonyma
Synonymy ke slovu portmonka jsou: peněženka, šrajtofle, flek, kešeňa, prkenice (popř. prkenica).
Příklady:
Pan Vorel zašmátral pod kabátem a z kapsičky na prsou vytáhl ošuntělou portmonku, z níž na svou třesoucí se dlaň vysypal pár lesklých mincí na špetičku tabáku.
Z hladu by snědl i pečenou krysu, ale v portmonce měl kulové.
Pamatuji si, že dědeček neříkal peněženka. Říkal tomu portmonka a vždycky, když vytáhl pětikorunu, podal mi ji se slovy: „Tu máš na cukroví, Vašíku.“
„Vrať mi moji portmonku, chachare!“ volal za zlodějem starý muž a pohrozil mu svou bytelnou holí, leč mladík byl dávno v trapu.