Eskymák × Eskimák

Eskymáci, skromný a houževnatý národ lidí žijících v nehostinných podmínkách krutého severu, v zemích ledu a věčného sněhu. Tito lidé sem migrovali ze Sibiře již v pátém tisíciletí před Kristem. Sami se označují jako Inuité („Lidé“) a pojmenování Eskymák mnozí z nich považují za urážku.

Pravopis a etymologie

Původ slova Eskymák (Eskimo; od kríského slova askamičiw) můžeme najít v algonkinských jazycích severoamerických Indiánů.

Slovo Eskymák u nás zdomácnělo natolik, že se ustálilo psaní s tvrdým „y“ po „k“, jakožto pravopisně tvrdé souhlásce.

Vzhledem k tomu, že kodifikované jazykovědné příručky, jako jsou například Pravidla českého pravopisu, považují Eskymáky za etnikum, doporučuje se psaní slova Eskymák s velkým počátečním písmenem.

Skloňování

Eskymák je podstatné jméno rodu mužského životného, jehož skloňování probíhá podle vzoru pán.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. Eskymák Eskymáci
2. Eskymáka Eskymáků
3. Eskymáku/Eskymákovi Eskymákům
4. Eskymáka Eskymáky
5. Eskymáku Eskymáci
6. Eskymáku/Eskymákovi Eskymácích
7. Eskymákem Eskymáky

Příklady vět

Eskymáci obývají země na severu, zvláště pak Kanadu, Grónsko a Aljašku.

K přepravě a k lovu Eskymáci rádi používají kajak.

Víš, že Eskymáci pocházejí ze sibiřského poloostrova Čukotka, odkud také přišli do Severní Ameriky a Grónska?

Když tě tak vidím schovaného v tom tlustém kožichu, připomínáš mi Eskymáka.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému