Slabiky × slabyki
Je to nejmenší organizační jednotka řeči a vztahuje se k hláskám vysloveným jedním nárazem dechového proudu. Z pohledu etymologie je slovo cizího původu z latiny nebo řečtiny, proto se píše po b měkké i.
Význam
Slabika je cizí slovo pocházející z latiny nebo řečtiny a užívá se především v jazykovědě, fonologii.
Je to nejmenší organizační jednotka řeči a vztahuje se k hláskám vysloveným jedním nárazem dechového proudu. Dělení na slabiky je důležité pro správnou výslovnost, při učení čtení i psaní.
Příbuzná slova
- Slabičný (jednoslabičný, víceslabičný)
- Slabikotvorný
- Slabikový
- Slabikář
Etymologie
Slovo vzniklo patrně z řečtiny (syllaba – složení) nebo z latinsko-řecké odvozeniny syllabicare, skládat.
Ukotvení v jazykovém systému, tvarosloví (morfologie)
Podstatné jméno, rod ženský, vzor žena (substantivum, femininum).
Pád | Jednotné číslo (singulár) |
Množné číslo (plurál) |
1. pád (nominativ) | slabika | slabiky |
2 pád (genitiv) | slabiky | slabik |
3. pád (dativ) | slabice | slabikám |
4. pád (akuzativ) | slabiku | slabiky |
5. pád (vokativ) | slabiko | slabiky |
6. pád (lokál) | slabice | slabikách |
7. pád (instrumentál) | slabikou | slabikami |
Shrnutí
Slovo slabika je cizího původu z řečtiny nebo latiny a patří do oboru jazykovědy. Slabika je nejmenší organizační jednotka řeči, vztahuje se k hláskám vysloveným jedním nárazem dechového proudu. Jde o termín z jazykovědy, úžeji z fonologie, protože zásadní je souvislost s výslovností.
Slabika má mnoho slovních spojení a slov příbuzných, např. otevřená slabika, slabikář, slabikotvorný, slabikovat. V jazykovém systému klasifikujeme jako podstatné jméno, rod ženský, vzor žena.
Příklady
Slovní spojení
Otevřená slabika
Jednoslabičné slovo
Slabikotvorné R
Školní slabikář
Ve větách
Rozděl slovo na slabiky.
Ve větě byl přízvuk na první slabice.
Slabikář obsahuje učivo nejen o slabikách.