Piknik × pyknik

Píšeme piknik, nebo pyknik? Souvisí spolu nějak tato dvě slova? Pravopisně správně jsou námi nabízené obě varianty – piknik i pyknik – nejedná se však o slova stejného významu.

Piknik

Piknik – s měkkým i – je svačinka, kterou si můžeme dát v přírodě. Slovo jsme přejali z francouzského pique-nique (téhož významu).

Pyknik

Pyknik – s ypsilonem – je robustní, podsaditý a zavalitý typ postavy. Slovo jsme přejali z řeckého pyknós, což v překladu znamená pevný či statný.

Společné je pro tato dvě slova jen měkké i, které píšeme po tvrdé souhlásce n. Podstatné jméno piknik/pyknik je rodu mužského neživotného, skloňujeme jej podle vzoru hrad.

Příklady:

Do kempu i na piknik se vždy hodí lahev dobrého vína.
V lesoparku si můžete udělat piknik v trávě a jen tak odpočívat.
Pyknik má sklony k tloustnutí, postavu s větším objemem břicha a hrudníku, bývá středně vysoký.
Po boku asketického, bystrého, vnitřními démony štvaného čahouna postavil dobromyslného, prostořekého pyknika.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
Zdroj: REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Třetí vydání (druhé přepracované a rozšířené vydání). Praha: Leda, 2015. 823 stran. ISBN 978-80-7335-393-3.
Pošli tento příspěvek svému blízkému