Mamon × manon

Mamon byl chaldejský bůh bohatství a zisku. Podle Nového akademického slovníku cizích slov má toto slov hned dva výklady:

  1. Bohatství, majetek (lpět na mamonu).
  2. Nepřetržitá touha po majetku, mamonářství (propadnout mamonu).

Existuje i expresivní slovo mamonář/mamonářka, je to člověk, který nezřízeně touží po mamonu (majetku), lakomec. O takovém člověku můžeme říci, že je mamonářský.

Pozor! Nezaměňujte mamon a manon. Pojem manon s malým počátečním písmenem výkladové slovníky neznají, pouze v beletrii se s tímto slovem můžeme setkat, konkrétně u Vítězslava Nezvala v jeho divadelní hře s názvem Manon Lescaut. Manon je v tomto případě pochopitelně psáno s velkým počátečním písmenem.

Podstatné jméno mamon je rodu mužského neživotného, skloňujeme jej podle vzoru hrad.

Příklady:

Já to nedokázal a při honbě za „mamonem“ zaplatil příliš krutou daň.
A pak jdou i profesní znalosti na úkor mamonu stranou.
Křesťanství mělo vždy za nepřítele mamon a touhu po moci.
Touha po mamonu je zkrátka vlastní člověku od nepaměti.

 

Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.

(Vítězslav Nezval, Manon Lescaut)

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov: [A-Ž: studentské vydání] / kolektiv autorů pod vedením Jiřího Krause. Vyd. 1., dotisk [i.e. 1. brož. vyd.]. Praha: Academia, 2006. 879 s. ISBN 80-200-1415-2
Pošli tento příspěvek svému blízkému