Renomé × renome

Slova cizího původu nám mohou činit při zápisu velkou potíž, příkladem toho je i podstatné jméno renomé, které píšeme pravopisně správně pouze dlouze.

A co to to renomé vlastně je? Je to označení pro dobré jméno, dobrou pověst, věhlas či proslulost. Podle Českého etymologického slovníku se k nám dostalo slovo z francouzského renommée od renommer (znovu jmenovat).

Podstatné jméno renomé je rodu středního a je nesklonné, avšak v 7. pádě čísla jednotného lze psát i renomém. Pojem nesklonnost znamená, že píšeme slovo ve všech číslech a pádech vždy ve stejném tvaru.

Příklady:

Co zachrání české sklo a jeho renomé ve světě?

Cena a renomé značky je pro ně zárukou kvality a bezpečnosti.

Pro naši společnost je velice důležité mít se zákazníky dobré a korektní vztahy a budovat si tak kvalitní renomé.

Je to v podstatě zneužívání renomé vědy pro falšování výsledků.

Říkal jsem to už před sezonou, že tam Češi mají renomé.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 2., nezměn. vyd. Voznice: Leda, 2012. 752 s. ISBN 978-80-7335-296-7.
Pošli tento příspěvek svému blízkému