Vagón × vagon

Ještě do roku 1993 platilo pravidlo, které udávalo, že přejatá slova s koncovkou -on mají vždy dlouhou samohlásku.

V takových slovech jako: balkón, citrón, bujón, stadión, šampión, faraón atd. byly jediné pravopisně správné varianty. Po nové kodifikaci, právě v roce 1993, došlo k zásadní změně zápisu těchto slov; nyní je můžeme psát jak s dlouhou samohláskou, tak i s krátkou. Nemění to nijak jejich význam.

Stejné pravidlo se týká i vagónu/vagonu, lze ho psát oběma způsoby. Důležité je, abyste v rámci jednoho textu nestřídali obě varianty slova, doporučujeme si vždy vybrat pouze jednu. Podstatné jméno vagón/vagon je rodu mužského neživotného, skloňujeme jej podle vzoru hrad.

Příklady:

Čtyři vagony byly zničeny a pět poškozeno.
Staré české lokomotivy tahají dva druhy vagónů.