Separatista × separatysta

Tento výraz pochází z latinského slova sēparātiō, což v překladu znamená odloučení, oddělení, odtržení apod., podobně jako separovat – oddělovat.Všimněte si, že v původním latinském slově se píše měkké i, i v počeštěné verzi budeme psát vždy měkké i – separatista.

Kdo je separatista?

Jedná se o stoupence separatismu, takový člověk má tendence k odtržení se. Nejčastěji se jedná o situace, kdy si někdo přeje odtržení a osamostatnění určitého území, za účelem vzniku nového státu.

Abyste si ale nemysleli, že separatista může být pouze muž, čeština myslí i na ženskou variantu tohoto slova – separatistka.

Podstatné jméno separatista je rodu mužského, skloňujeme jej podle vzoru předseda.
Podstatné jméno separatistka je rodu ženského skloňujeme jej podle vzoru žena.

Příklady:

Tamní separatisté ale chtěli hlasování uspořádat sami.
Na první pohled přitom dokumenty od separatistů vypadají slibně.

Proč někdy píšeme měkké i po tvrdých souhláskách?

Existují slova, u kterých neplatí pravidlo, že se po tvrdých souhláskách píše vždy tvrdé y. Jedná se výhradně o slova, která nejsou domácího původu. Přejatá slova si často zachovávají svůj původní pravopis, proto píšeme po tvrdých souhláskách někdy měkké i. Jsou to slova jako třeba: harmonika, diktát, historie, lokomotiva, princ, matematika, mandarinka nebo kilogram.

Psaní tvrdého y

Souhlásky tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n – po všech těchto souhláskách píšeme v češtině zpravidla tvrdé y. Správně tedy píšeme: kytara, rytíř, hybnost, dýně, motýl, manýry. Jsou to slova, která jsou výhradně domácího původu. Máme na mysli i taková slova, která byla přejatá do češtiny před delší dobou a v našem jazyce se tak zabydlela, že mají český pravopis i skloňování.