Kedlubna × ketlubna

Plod této rostliny, který je požívaný jako zelenina píšeme vždy s písmenem „d“, nikoliv s „t“, tedy kedlubna.

Existují v českém jazyce slova, která vyslovujeme nějak, ale zapisujeme je trochu jinak. Příkladem může být slovo svatba, vyslovujeme jako [svadba], ale zapisujeme svatba. Mluvíme totiž o tzv. asimilaci znělosti, tzn., že asimilovaná hláska přebírá znělost hlásky, která asimilaci vyvolává – písmeno „t“ je neznělé a „b“ je znělé, vzniká tu tedy tendence, aby obě tyto hlásky byly znělé, proto to slovo takto vyslovujeme.

Dalším příkladem může být slovo kresba (s = neznělé, b = znělé), proto toto slovo vyslovujeme jako [krezba], protože obě tyto hlásky jsou ve výsledné výslovnosti znělé.

Co ale naše kedlubna, o níž je tento článek? Hláska „d“ je znělá a „b“ je rovněž znělá, proto se v tomto slově neuplatňuje asimilace znělosti, slovo stejně vyslovujeme i zapisujeme. Zkuste si nahlas říct kedlubna, žádné „t“ tam neuslyšíte.

Častějším problémem, který nastává v souvislosti s tímto slovem je to, zda je spisovně správně kedlubna (ženský rod), nebo kedluben (mužský rod). Můžeme vás uklidnit, pravopisně správně jsou obě tyto varianty.

Příklady:

Spousta receptů s kedlubnami existuje i v teplé kuchyni.
Sto gramů kedlubny obsahuje jen asi 50 kalorií, a jsou tak vhodnou zeleninou pro redukční diety.