Přes × přez

U této dvojice nás může pravděpodobně mást aspekt výslovnosti a pravopisu. Jedná se o předložku, která se nejčastěji pojí se 4. pádem jména (podstatného jména, zájmena, přídavného jména apod.), např.: přes louku, ruku, hlavu, zelenou židli, tebe apod.

Ve všech těchto případech platí jednoznačný pravopis, výraz „přes“ píšeme vždy se „s“ na konci. Nenechme se mást výslovností, zpravidla totiž vyslovujeme na konci [-z], a to pokud se za touto hláskou nachází znělá hláska, např. přes duny. Stejně tak nás může klamat varianta též přijatelná, a to přese (přese všechno), i zde vyslovujeme [-z], ale píšeme „s“.

Příklady:

Vlak projížděl přes hory a doly.
Nezlob, nebo dostaneš přes zadek.